Článek
Sebrala vám soutěž hodně sil?
Jsem dost unavený, bylo to vidět i v závodě. Nic moc se nenaházelo, projevila se středeční kvalifikace. Mrzí mě, že jsem něco nehodil prvními pokusy, v rozhazování mi to docela střílelo, cítil jsem se dobře. Ale jak je soutěž dlouhá, je to boj.
Od rána jste cítil únavu?
To ne. Kolikrát se člověk může cítit od rána unavený a nakonec je to v sektoru dobré a naopak. Bylo znát, že se málokdo zlepšoval v posledních kolech, jen Lotyš Sirmais měl energii, házel strašně vysoko a jeden hod trefil. Mě trochu mrzí, že jsem žádný netrefil, mohl jsem přidat. Ale když to vezmu v globálu, nemám si na co stěžovat. Celou sezónu jsem měl nějaké potíže, trápil se a je z toho stříbro. To je super.
A povzbuzení směrem k olympiádě v Riu?
Určitě, hlavně psychicky. Důležité je, že vím, že to může lítat, energie tam je.
Hodně vás v tréninku zbrzdila nemoc po závodech v Šanghaji?
Chvíli trvalo, než jsem se z toho dostal, ale už je to dobrý. Spíš mě pak trápily achilovky, člověk něco potrénuje, pak už nechce riskovat, aby se to zase nerozjelo. Asi už nepůjdu žádný závod do olympiády, abych se dal do kupy.
Stříbro je i pěkným dárkem k nedávným padesátinám trenéra Železného.
Ale tak jsem to rozhodně nemínil. A co si budeme povídat, vítěz je jen jeden. Medaile je pěkná, ale když jsem viděl, že ostatní jsou v háji, tak jsem chtěl to první místo.
