Článek
Finálový závod jakoby kopíroval průběh Maslákovy sezóny. Dlouho si počínal nevýrazně, ale v pravý čas v sobě našel síly na medailový útok.
Svěřenec Dalibora Kupky byl nasazen do nepříliš výhodné osmé dráhy, všechny soky měl na startu za svými zády. „Nevýhoda je, že nevidíte soupeře a do cílové rovinky nevíte, jak na tom jste,“ líčil.
Když se na začátku cílové rovinky hendikepy srovnaly, Maslák se pohyboval kolem šestého místa s odstupem za nejlepšími. „To už jsem si říkal, že to vypadá blbě, a doufal, že aspoň bronz dám,“ popisoval.
Probíjel se vpřed
Postupně se ale v charakteristických rukávkách probíjel přes své soupeře, za sebou nechal bronzového z mistrovství světa 2011 Kevina Borléeho z Belgie i domácími diváky vpřed hnaného Liemarvina Bonevaciu.
V posledních metrech před Maslákem zůstal už jen britský obhájce zlata Rooney a zdálo se, že kdyby byl závod o pár metrů delší, neodolal by náporu českého sprintera ani on.
Povzbuzení do Ria
„Trochu zklamání cítím, že nebylo zlato. Ale ono se mi to rozloží v hlavě a budu rád za stříbro,“ tušil. Mistr Evropy z roku 2010 a celkem čtyřnásobný halový šampión v evropské i světové konkurenci vybojoval první stříbro v životě. „Vždycky se mi líbilo, je to asi vzhledově nejhezčí medaile,“ usmíval se.
S lepší náladou tak může absolvovat i závěrečnou přípravu směrem k olympiádě v Riu. „Chtěl jsem běžet pod 45 sekund, aby mě to ještě víc nakoplo, protože na tréninku předvádím dobré časy a zatím jsem to úplně neprodal. Ale nebyly tu úplně ideální podmínky, aby se běželo rychle,“ hodnotil.
„V létě se mi zatím nedařilo, teď je tu stříbro, budu odjíždět s lehčí hlavou do Ria,“ těší se. Co by ho při olympijském vrcholu sezóny potěšilo? „Finále by bylo super,“ má jasno.
