Jdeme nahoru, hlásí nejrychlejší Češi. Maslák slavil, ale sklonil se před Stromšíkem

Maslák v rozběhu vypustil závěrečné metry, a tak ve finále běžel v osmé dráze, daleko od dalších favoritů. Se Stromšíkem o sobě na cílové čáře nevěděli. Však se také český rekordman na čtvrtce za cílem radoval. „Myslel jsem, že jsem první. Ale pak jsem viděl čas, za který jsem šťastný, tak jsem se radoval oprávněně,“ usmíval se Maslák.

„Já byl ve třetí dráze, on v osmé. Člověk horko těžko vnímá ty dva vedle sebe, natož krajní dráhu. Takže jsem si také za cílem vůbec nebyl jistý, jestli jsem první nebo druhý,“ přiznával i Stromšík. Rozsoudila je až časomíra, Stromšík byl ve vyrovnaném osobním rekordu o setinu rychlejší.

Svůj první titul získal svěřenec Jaroslava Vlčka před čtyřmi lety, kdy jako osmnáctiletý junior senzačně triumfoval v Táboře. Tehdy v čase 10,32 s, v Třinci musel běžet o tři setiny rychleji. „Letos je to myslím první sezóna, kdy se dva čeští sprinteři dostali pod 10,30, Dominik Záleský běžel 10,36, stovka je teď nejsilnější za poslední roky,“ hlásí Stromšík.

Když se k nejlepším Čechům přidá slovenská kometa Ján Volko, jenž nejkratší sprint zvládá už za 10,16, jsou z toho i na domácí extralize kvalitní závody. „Jde to nahoru. Zdenda běhal stabilně rychle pořád, Honza Veleba taky, objevil se Záles… Čím jsou závody vyhecovanější, tím kvalitnější,“ pochvaloval si Maslák, jenž se v neděli v Třinci představí ještě na dvoustovce, kde by rád atakoval český rekord.

Kam se můžou čeští sprinteři vytáhnout? Český rekord Jana Veleby, jenž byl v Třinci třetí, je 10,23 s. „Zdá se, že šest setin je hodně blízko, jenže pořád je to dost. Když ale zůstanu zdravý a budu v podmínkách, jaké teď budu mít, snad se to brzy odrazí na výkonnosti,“ těší se Stromšík, jenž místo dresu Uherského Hradiště nově obléká vítkovický.