Článek
Před závodem jste říkal, že na 1500 metrů byste Rudishu porazil, ale na kilometru bude váš cíl se mu hlavně přiblížit. Nakonec jste mu utekl poměrně lehce, co se stalo?
Asi se toho hodně bál, škoda. Mohli jsme běžet i rychleji, ale asi by skapal ještě více. On neběžel dobře ani osmistovku čtrnáct dní zpátky, a to je jeho trať. Tady jsem pořád běžel za ním a čekal jsem, co se stane, protože obvykle se na něj dívám z velké dálky. On na osmistovce vypálí a nemám vůbec šanci. Nebyl to úplně nejideálnější běh, ale je to velký skalp!
Chtěl jste si v Ostravě otestovat rychlost před mistrovstvím světa v Londýně, kde byste rád útočil na osobák. Podařilo se to?
Závod byl dvě vteřiny za osobákem, nebylo to vůbec rychlé, spíše takové příjemné zazávodění si. Moc mi ten závod neukázal, čekal jsem, že to bude podstatně rychlejší a půjdeme někde na čas na 2:15 Z toho závodu se toho moc vzít nedá, já potřebuji kilometr probíhat v čase 2:20, aby z toho mohl být rekord.
Bylo to tak pomalé i proto, že jste si hlídal Rudishu? Neměl jste zaútočit dříve?
Kdybych šel hned za vodičem, tak se to rozběhne rychleji, ale to bych to pak musel táhnout a já nejsem typ závodníka, který to ostatním tahá. Já čekám a útočím. Navíc tady dneska opravdu dost foukalo, což hraje roli.
Nakonec jste vypálil až v cílové rovince, myslel jste na vítězství?
Jo, jo. Myslel jsem na výhru. Asi jsem měl ale začít finišovat o trochu dříve, to by mi asi Kipkoech nestačil. Ale, pozor, ten kluk má na osmistovku osobák 1:43, to není žádné béčko. Chybělo mi devět setin, škoda.
Letos poprvé jste se utkal s vaším loňským přemožitelem z Tretry Filipem Sasínkem, brali jste to prestižně?
V závodě chceme být vždycky lepší, než ten druhý, takže nějaké soupeření tam mezi námi určitě je. Chceme být na naši trati nejlepší, ale po doběhu si spolu půjdeme vyklusat a normálně se o závodě pobavíme. To je v pohodě, jsme kamarádi. Dneska jsem byl o jedno místo lepší já. (úsměv)
