Článek
Už před šampionátem jste mluvil o tom, že finále je váš velký sen.
Bylo to něco, co mi v kariéře chybělo. Mám medaile z halového mistrovství světa i Evropy, jsem český rekordman, ale finále mistrovství světa jsem doteď neměl. Myslím, že si to s trenérem (Jiřím Sequentem) zasloužíme za to, co tomu dáváme, jak makám, kolik dnů strávím na soustředění… Je to odměna za rok, který pro mě zatím nebyl moc povedený. Ale samozřejmě ještě není konec, pořád jsem tam rezervu cítil, nebylo to úplně na krev.
Vypadalo to, že jste semifinále zvládl s naprostým přehledem.
Patnáctistovka nikdy není jednoduchá. Běželo se mi dobře, bylo to trochu rychlejší než v rozběhu. Chvílemi to byl úprk, posledních 700 metrů se do toho docela šlapalo. Před posledním okruhem jsem si říkal: „Vydrž to a budeš ve finále.“ Na třístovce jsem věděl, že na to mám a bude to dobrý, protože můžu pořád stupňovat finiš. V jednu chvíli jsem byl zavřený za Maročanem, tak jsem se jen modlil, aby mi trošku uhnul a já se tam dostal. Nakonec jsem ho rukou malinko popostrčil. (úsměv)
A v závěru jste se prodral až na první místo.
Protože uhnul i Keňan a jak lidi fandí, člověku to nedá… Možná to bylo zbytečně, ale věřím, že do neděle si odpočinu.
Překvapilo vás, že zůstalo u mantinelu tolik místa.
My to řešili s trenérem, i s Dálou (bývalým koučem Kupkou) jsem si volal, že když je forma, na patnáctistovce rozhoduje posledních 150 metrů. Když vám to tam nejede, ztratíte všechno a když to jde, dá se dohnat hodně. Pořád jsem věřil, že pokud budu mít sílu, na poslední stopadesátce se to dá dohnat. Takže i když jsem byl zavřený, byl jsem klidný, že se tam najde místo.
Opět máte tretru červenou od krve.
To je ještě ze včera, dneska to bylo v pohodě. Díval jsem se dneska na film Nezlomný a tam říkali: „Co je chvíle bolesti proti doživotní slávě.“ (úsměv)
Jak strávíte volný den před nedělním finále?
Pokusím se dobře vyspat, půjdu si zaběhat. Bylo to náročné zvládnout za 24 hodin dva závody. Po rozběhu jsem moc nemohl usnout, pak jsem spal skoro celý den, jen jsem se byl proklusnout.
O semifinále jste mluvil jako o své životním závodu, teď to asi platí o nedělním finále.
Určitě, musím k tomu přistoupit jako k závodu, který už se nemusí opakovat, i když bych si samozřejmě přál, aby to byl můj standard v dalších letech. Zkoncetruju se tak, že můžu udělat jakýkoliv výsledek.
Když se podíváte na finálovou sestavu, přijde vám, že v ní je všechno možné?
Myslím, že jo. Jsou tam tři Keňani, Brit Chris O´Hare bude taky silný, i když na něj si věřím, že třetí běh neumí. Nick Willis měl štěstí, ale je to zkušený harcovník, co byl za poslední čtyři ve všech finále, takže ten bude zlobit. Já poběžím třetí závod na jedné akci na patnáctistovce poprvé v kariéře, taky je to pro mě novinka. Bude to makačka, ale já jsem si jistý, že na to mám natrénováno.
