Článek
Zjistilo se, že chronické bolesti Achillovy šlachy jsou provázené degenerativními změnami šlachy, ne chronickým zánětem, jak se často uvádí. Protizánětlivá léčba tedy nemá efekt (léky s protizánětlivým účinkem, ledování apod.). Takzvaný sterilní zánět může provázet degenerativní změny při akutní mikrotraumatizaci vláken šlachy nebo při přetížení obalů šlachy. Okolo Achillovy šlachy se pak objevuje otok, případně zčervenání a lokální zvýšení teploty. V tomto případě tlumení zánětu má samozřejmě smysl, ovšem taková fáze trvá většinou jen týden.
Potíže s Achillovou šlachou se nejčastěji projevují těmito příznaky:
• pocit ztuhlé šlachy po ránu, během několika minut či desítek minut přejde
• ztuhlá Achillova šlacha při rozeběhnutí/na začátku tréninku
• bolest šlachy, v lehčích případech se objevuje jen ráno či na počátku zátěže, v horším případě se objevuje i po zátěži a v nejtěžším případě je i při běžných denních aktivitách případně i v klidu
• zduření šlachy, nejčastěji v její střední třetině, které tvoří prstýnek okolo šlachy, nebo zhrubělý povrch šlachy v určité její části
• palčivá bolest při stisku šlachy, může být v jejích různých částech
Achillova šlacha běžců či jiných sportovců je samozřejmě velmi zatěžovaná. Proč ale tyto potíže mají jen někteří z nich a proč těmito obtížemi trpí i lidé nesportující? Příčina totiž není v nadměrném zatížení, tréninkovém povrchu nebo v obuvi. Příčina je v samotném pohybovém aparátu a navíc často hodně vzdálená od místa bolesti. Pokud chcete vleklý problém s achilovkami vyřešit, nemůžete léčit achilovky, ale místo poruchy.
Určité funkční poruchy pohybového aparátu vedou ke zvýšenému nebo nerovnoměrnému zatížení Achillovy šlachy a tím ji predisponují k traumatizaci a rozvoji degenerativních změn. Rozsah těchto změn a obtíží je pak dán pravděpodobně tíží funkční poruchy a dalšími vlivy, jako je druh prováděné fyzické aktivity, používaná obuv, věk, hormonální změny apod., ty jsou ale podružné.
Uveďme si příklad rekreačního běžce s letitými bolestmi achilovek. Bolí ho obě, po ránu je má zatuhlé, že nemůže sejít schody, ale tak do půl hodiny se rozchodí. Bolí ho na začátku běhu a pak na konci. Běhání musí trochu omezovat. Už zkusil vše – ultrazvuk, laser, rázovou vlnu, ledování, obklady, protizánětlivé léky, cvičení na klenbu a na nestabilních plochách. Něco z toho pomohlo na chvíli, něco bylo bez efektu. Takové potíže už bere jako nutnou součást stárnutí, i přesto že je čerstvý čtyřicátník.
Pak se dostane do rukou lékařů pro akutní bolest zad. Potíže s achilovkami ho ani nenapadne uvést, protože netuší, že oba problémy spolu mohou souviset. Fyzioterapeut ale potíže s achilovkami odhalí, protože souvislost vidí. Pán má vysazenou pánev, přetížená bedra, výpadek hlubokých svalů trupu, naopak přetížení těch povrchových, nenapřímenou hrudní páteř a velmi stažené hamstringy a lýtka. Porucha v držení pánve a páteře druhotně vytvořila napětí v dolních končetinách, a to na jejich zadní straně a vzniklé napětí směřuje přímo přes achilovky k patám.
V těle si svou koordinací vytvořil takové změny, které vedou k přetížení spodní části zad. Tělo dokáže ale dobře své nedostatky kompenzovat, takže bolest zad se objevila až nyní. Dlouhodobé bolesti achilovek nám ale říkají, že problém v pohybovém aparátu byl dávno předtím. V terapii se pak tedy vůbec nezaměřujeme na achilovky, ale na problém v trupu. Je potřeba zlepšit postavení pánve a páteře, v další řadě pak odstranit druhotné změny na dolních končetinách – tedy uvolnit napětí směřující do pat. A pak už jen naučit běžce se trochu jinak pohybovat – při běhu se napřímit, zoptimalizovat frekvenci kroku a naučit se používat chodidla. Běh není potřeba změnit hned a od základu. Stačí, když si před během 10 minut zacvičí, při běhu si občas vzpomene na lepší styl a pár minut ho bude praktikovat a po doběhu si opět trochu zacvičí. Výsledky pak na sebe nenechají dlouho čekat.
Tento seriál pro vás připravujeme ve spolupráci s BeBalanced.cz.
