Článek
„Ještě v létě jsem bojovala s velkou únavou a hledala z toho cestu ven," říká. Po domluvě s doktory pozměnila jídelníček. „Zařadila jsem do stravy různé výživové doplňky a nejvíc mi asi pomohlo, že jsem omezila maso. Mám ho dost ráda, ale teď si dám jen lehce k obědu, večer už vůbec ne a tělo to kvituje. Od té změny funguju na sto procent," usmívá se Vítková.
Před nedělním startem Světového poháru si netroufá odhadovat, jak na tom je, i když kontrolní měření sil české reprezentace v Imatře doslova ovládla. „Cítila jsem se už v tréninku na lyžích i na střelnici hodně dobře. Tak doufám, že to tak zůstane a dokážu to převést do velkých závodů" tvrdí.
V přípravě jí vycházela i položka vleže, s kterou se dlouhodobě potýká. "Přitom jsem žádné zásadní změny v technice střelby nedělala. Konečně ale dokážu líp fungovat v zátěži a tím jsem rychlejší i přesnější při střelbě," vykládá Vítková a pevně věří, že pozitivní naladění myšlenek udrží.
Naváže na vydařený konec minulé sezóny?
„Snad mám už dost zkušeností a znám dobře své tělo i hlavu, abych věděla, jak zareagovat, když něco nezvládám," míní nejstarší z českých žen, která za dva týdny oslaví 29. narozeniny. „Když jsem začínala ještě jako teenager s biatlonem na vrcholné úrovni, nikdy by mě nenapadlo, že bych se mohla dostat třikrát na olympiádu," uvažuje.
Do začátku ZOH v Pchjongčchangu zbývá 77 dnů, což je pro Vítkovou ještě dlouhá doba. Já to tak úplně neberu, že tahle sezóna by měla být v něčem jiná, že je olympijská. My máme vrchol v každé sezóně, buď olympiádu, nebo mistrovství světa. Pro mě je to zima jako každá jiná," doplňuje Vítková a teď myslí spíš na to, jak dobře začít pohárový seriál v Östersundu (od 26. 11.). „Hodně se těším, že tréninkový stereotyp posledních týdnů nahradí závodní napětí. Pro mě to bude i docela důležitý test, jestli jsem opravdu dobře nachystaná," říká.
Zatímco v předchozích třech sezónách figurovala vždy v elitní desítce konečného pořadí SP, minule skončila až pětadvacátá. Chuť si spravila teprve při závěrečném díle na Holmenkollenu, kde dojela čtvrtá v závodu s hromadným startem a pátá byla ve sprintu na 7,5 km. „To pro mě byl dost velký impulz, protože zima byla dlouhá a co závod, tak to byl nějaký problém. Byla jsem ráda, že na konci sezóny jsem se chytla a myslím si, že mi to v hlavě zůstalo," uvažuje.
