Článek
Při tradiční exhibici v Jablonci (od 11:00) na závěr sezóny se rozloučí definitivně, ale světové scéně dal sbohem už o víkendu při Světovém poháru na Holmenkollenu. Po nedělní štafetě uspořádal improvizovanou rozlučku. „S každým z týmu jsem si dal panáčka slivovice. Moc jsem nevěděl, co přivézt, jak moc nepijeme, ale slivovice byla dobrá,“ usmíval se Soukup.
Dvě medaile ze Soči
Silnější emoce prožíval ale při hrách v Pchjongčchangu, kde absolvoval mužskou štafetu. „Tam jsem si tak nějak uvědomoval, že víc už nedám. Od té doby se s koncem postupně smiřuju a přemýšlím, co dál, jaké to všechno bude,“ vypráví. Olympijský štafetový závod mu příliš nevyšel, raději bude vzpomínat na hry v Soči.
V úvodním sprintu před čtyřmi lety zazářil bronzem, stříbro přidal se smíšenou štafetou. Dvě medaile má i z mistrovství světa. V době, kdy byl český biatlonový boom ještě hudbou budoucnosti, přivezl v roce 2012 bronz z mistrovství světa v Ruhpoldingu ve vytrvalostním závodě.
Následující léto měl těžký pád na kole, hrozil mu i konec kariéry, přesto už v únoru jel s českou smíšenou štafetou pro světový bronz v Novém Městě na Moravě.
Práce bude dost
„Mám na co vzpomínat, kariéra byla občas docela hezká a nějaké výsledky tam byly,“ skromně rekapituluje. Jeho život nyní nabere jiný směr. „Jasně že mi bude chybět ta parta, nejlepší kamarády mám z biatlonového prostředí. Ale těším se na volné víkendy, které budu trávit s dětmi, a uvidím je vyrůstat,“ plánuje otec zanedlouho pětileté dcery Adély a dvouletého syna Tomáše.
„A taky mě čeká spousta práce kolem baráku a zahrady,“ ví Soukup, jenž by měl najít profesní uplatnění v rámci Centra sportu ministerstva vnitra.
Ale úplně na biatlon nezanevře, v prosinci při SP v Novém Městě se český tým může spoléhat i na jeho podporu. „Určitě si udělám volno, není to daleko,“ slibuje rodák z Jičína.
