Článek
„Štafetu vždy rozhodují defekty nebo ženské. A my jsme tentokrát měli tu nejlepší," smál se v cíli Jaroslav Kulhavý, který byl stejně jako Kateřina Nash u všech českých medailí ze štafet.
Závod skvěle rozjel reprezentant do třiadvaceti let Průdek, který předával šestý junioru Holcovi. „Bouřka hodinu před závodem trať neuvěřitelně poznamenala. Naštěstí při soustředění před pár týdny nám tu pršelo, takže jsem nejel úplně do neznáma. A taky jsem si stihl těsně před startem okruh projet, takže jsem pak byl v klidu," vykládal Průdek.
Jeho mladší kolega na prvním technickém úseku zaváhal, spadl mu řetěz a ještě rovnal sedlo. „Byla tam kaluž a hodně měkký podklad. Nakoplo mě to a dostal jsem se do problémů. Myslel jsem, že je po medaili," přiznával v cíli Holec.
Osmatřicetiletá Nash přebírala devátá se ztrátou minuty a osmnácti vteřin na první Francii. Ale tratí letěla jako raketa. „Ráda jezdím na bahně. Dupala jsem ze všech sil, a když jsem získala oční kontakt tak mi to ještě dodalo síly," vyprávěla v cíli.
Kulhavý nechtěl jít do rizika
Kulhavému předávala druhá se ztrátou 19 vteřin. „Kateřina udělala závod. Byla perfektní. Já zkusil zaútočit, ale mokrou stopu bych potřeboval najíždět půl dne. Šel bych za hranu rizika a stejně by to asi nestačilo," říkal Kulhavý, když před bouřící hlavní tribunou projel cílem jako druhý.
Pak se s mladíky poklonil týmové parťačce reprezentantce. „Jsou slušně vychovaní, ale super jsme jeli všichni. Před českým publikem je medaile, byť ze štafety, přeci jen cennější. I když hlavní je, že jsme ji doma pro lidi urvali," tvrdila Nash. „Ba ne, bez Katky bychom medaili neměli," shodovali se Průdek s Holcem.
