Článek
Netajíte se tvrzením, že závod mistrovství světa v Novém Městě na Moravě je pro vás důležitější než srpnové olympijské hry v Riu. Proč?
Oba závody jsou samozřejmě důležité, ale pro mě coby českého bikera je vrcholná akce jako mistrovství světa na území České republiky samozřejmě důležitější. Jde o jedinečnou příležitost, která se během mé kariéry už nemusí opakovat. Třeba už nikdy šampionát pořádat nebudeme. Ale na olympijské hry se ještě mohu v budoucnosti jednou nebo dvakrát podívat.
S ohledem na jarní zdravotní problémy Jaroslava Kulhavého se řadíte mezi hlavní aspiranty na titul, tím spíše v domácím prostředí. Jak tlak na svou osobu snášíte?
Nepatřím mezi lidi, kteří by si stres užívali. Mám raději klid, a proto jsem se ubytoval dvanáct kilometrů od arény. Dříve jsem vždy bydlel přímo u trati. Nebylo to ideální, protože jsem byl hodně na ráně a všichni věděli, že mě v hotelu najdou. Proto jsem se ukryl trošku stranou.
V minulém roce jste vybojoval na mistrovství světa v Andoře bronzovou medaili. Ale start do letošní sezóny nebyl ideální. Proč?
Během minulé sezóny jsem vyměnil trenéra, pracovali jsme spolu nyní první zimu a jeho koncept je úplně odlišný, takže jsem z toho byl trochu vystresovaný a moc mi to nejezdilo. Bylo to hlavně o hlavě. Musel jsem tomu systému tréninku uvěřit.
Přiblížíte největší změny v přípravě?
Prakticky netrénuju vytrvalost, jezdíme pořád intervaly. Po bronzu z ME a vítězství v Českém poháru se ukázalo, že to funguje. Při Světovém poháru v Albstadtu jsem zajížděl třetí časy kol, ale bohužel se mi nepovedl start a konečné třinácté místo neodpovídalo mému výkonu.
Do programu jste zařadil i vysokohorské soustředění.
Minulý rok před mistrovstvím světa v Andoře se osvědčilo, tudíž jsme stejný model přípravy zopakovali. Jezdím s trenérem do Kitzbühelu, což vlastně není až tak vysoko, zhruba 700 metrů nad mořem. Trenér preferuje spaní v nižší poloze a trénink ve větší výšce. Navíc spím ve vysokohorském stanu. Nezdá se to, ale je to pro tělo docela stres. Absolvovat určené intervaly ve vyšší nadmořské výšce není vůbec snadné. Trénink hodně bolí, člověku to není úplně příjemné a příprava je pak hodně o vůli. Trenér mě nutí, že interval musím objet, protože nic jiného mě dál neposune. A je fakt, že se po soustředění cítím skvěle.
Kyslíkový stan pro vysokohorskou přípravu jste si pořídil i domů?
Ano. Spím v něm střídavě. Týden ano, další týden ne. Ale teď před MS jsem v něm nocoval pořád. Jde tam nastavit výška, začínali jsme na dvou tisících a dostali se ještě o osm set metrů výše. Na rozdíl od řady dalších to docela dobře snáším, nemám problémy.
A s jakými ambicemi tedy vstoupíte do nedělního závodu v Novém Městě na Moravě?
Po bronzu z loňského šampionátu nemohu mít jiné plány než obhájit medaili. I když vím, že konkurence je veliká, tak jedině umístění mezi prvními třemi mě uspokojí.
