Článek
Přece jen, nepomýšlela jste výš?
Jezdím, na co mám. Momentálně mám asi na tohle. Snažím se v každém rozboru s trenérem něco najít a posunout další jízdu výš. Asi se mi to daří.
Úterní Super-G jste pojala agresivně, nakonec se vám to nevyplatilo. Vyhodila jste branku a ztratila rychlost. I proto jste sjezd do kombinace jela na jistotu?
Už několikrát jsem na prohlídce trati od kouče slyšela: teď jeď na bránu. Ale ne tak, že jí vyhodíš i s kořenem. Problém je, že vystrkuju lokty. A když jsem dál od branky, snažím se jí dotknout, abych posbírala nějaký ten bod. To je strašný zlozvyk u profesionálního lyžaře.
Narážíte na Super Maria, známou lyžařskou počítačovou hru?
Ano. Snažím se to eliminovat, je na čase, abych lokty zastrčila a začala jezdit jako normální člověk. Zatím ale jezdím jako ten Super Mario, který sbírá body. Jako malá jsem to nehrála, tak si to asi teď kompenzuju.(směje se)
Byla pro vás nevýhoda, že trať sjezdu byla kvůli nepříznivému počasí zkrácená?
Těžko soudit, ale na vršek jsem se těšila, líbí se mi tam ten skok i rozjezd startu. Pěkně se to tam rozjede. Ale tohle jen na rozhodnutí jury. Ale bylo asi dobré, nahoře byla mlha.
Jak se vám kvůli brzkému začátku sjezdu vstávalo?
Šíleně, z postele jsem musela v půl šestý. Fakt nejsem ranní ptáče, tak brzká rána bych zrušila. Závod je pak trošku jiný, protože se táhne celý den. Pořád jsou nějaké změny, když do toho vstoupí i počasí, tak dvojnásob. Pořád někde vysedáváte, stokrát se rozcvičujete, musíte být furt ve střehu.
Aspoň nemusíte šlapat 180 schodů pěšky jako muži na start sjezdu, který je na těžko přístupném místě...
To je pravda. Slyšela jsem, že to šli ve čtvrtek trenéři třikrát s dvěma páry lyží, v pátek nebyl ani jeden z nich schopný vyjít schody na snídani.
V neděli vás čeká klasický sjezd. Máte už kopec nakoukaný?
Podle mě to mám zvládnuté, co do teorie, fantasticky, teď to ještě převést do praxe. Kopec je krásný. Věřím, že se mi zase pojede dobře.
