Článek
Zatímco románový hrdina Julese Verna potřeboval na svou pouť osmdesát dnů, čeští snowboardisté na cestách za sněhem strávili jen sedm týdnů uzavřených dvěma závody Světového poháru, v nichž skončila Samková sedmá a druhá.
Vedle slibného bodového vkladu do sezóny si čtyřiadvacetiletá šampiónka ze Soči přivezla z exotických destinací i spoustu zážitků. Třeba když na Novém Zélandu nechtěně vylekala zaměstnance banky v domnění, že může jít o přepadení.
Čeští snowboardisté totiž kvůli výzkumnému projektu pod záštitou Českého olympijského výboru na cestách přes několik časových pásem v určitých časech nosili speciální oranžové brýle, které pohlcovaly světlo určité vlnové délky.
A ve městě Wanaka si potřebovali vyměnit peníze. „Měli jsme čepice a oranžové brýle, tak nám paní říkala, ať je sundáme. My museli vysvětlovat, že máme brýle kvůli výzkumu, ale je pravda, že jsme asi vypadali jako zloději. Nebo spíš jako trotlové,“ směje se Samková.
V Patagonii pak trénovala nedaleko od míst, kam turisté jezdí pozorovat tučňáky a tuleně. „Tučňáky jsme bohužel neviděli, jen občas někdo zahlásil, že tam jsou, ale to byli jen černobílí ptáci. Ale tuleni byli super,“ libuje si snowboardistka.
„Na Novém Zélandu jsme jezdili s Flaškou (trenérem Flejšarem) na koni, v Argentině jsme se koupali v oceánu, který měl asi čtyři stupně, ale naštěstí jsme všichni otužilci. V Chile jsme bydleli 3000 metrů nad mořem v nádherném prostředí a v Bariloche, kde jsme pak závodili, jsme zase měli nádherný výhled na jezero,“ líčí Samková zážitky z míst, kde ladila formu na sezónu, která snowboardkrosařům naplno odstartuje trojicí závodů v polovině prosince.
| Podpořila Kejvala |
|---|
| Eva Samková se postavila za předsedu Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala, který musel kvůli anonymnímu dopisu zaslanému na Mezinárodní olympijský výbor odložit svoji kandidaturu na individuálního člena MOV. „Jirka je přímý člověk, nám vždycky spolu s celým Českým olympijským výborem pomáhal, myslím, že by se za něj postavila i řada dalších českých i zahraničních sportovců,“ věří snowboardistka. „A anonym považuju za troufalost. Když někdo něco napíše, má se pod to aspoň podepsat,“ dodává. |
