Článek
Už jste zažil v dospělém basketbalu tak krutou porážku?
Určitě ne. Tak výrazným bodovým rozdílem jsem snad ještě nikdy neprohrál. Je to opravdu hodně. My i normálně hrajeme s malou rotací hráčů, navíc se nám před tímto zápasem zranil Payne. Blagojevič nastoupil do zápasu nemocný a nedohrál, tudíž ta rotace byla ještě menší, než jsme zvyklí.
Došly vám ve druhém poločase síly?
Určitě. Nymburk hraje v deseti jedenácti lidech, každý odehraje maximálně dvacet minut za zápas, a to tempo je vražedné. Co oni dokáží vyprodukovat za rychlost je neuvěřitelné. Unavili nás a z toho pramenilo velké množství našich ztrát. Dávali body z rychlých protiútoků nebo trefili trojku. Měli ty koše docela snadné, ale samozřejmě si je zasloužili svou aktivitou, kterou nás napadali a taky rychlostí, jakou dokáží hrát celých čtyřicet minut.
Bylo by to jiné, kdyby Payne a Blagojevič mohli hrát?
Těžko říct, nechci si dělat nějaké alibi. Ale nemuseli bychom hrát třicet minut za zápas a měli bychom troch více sil, které nám ve druhém poločase znatelně scházely. Ale jestli by bylo finální skóre jiné, to se říct nedá.
Poločas jste prohráli o 23 bodů, chyběla ve druhém i koncentrace na ztracený zápas?
Pokud můžu mluvit za sebe, tak rozhodně ne. Role Nymburka v lize je jasná a výsledek je dopředu odhadnutelný, přesto neskládáme zbraně dopředu. Poločas jsme prohráli o dvacet, ale nejsme první ani poslední tým v lize. V první čtvrtině jsme byli docela dobří v útoku a bylo to i 27:27. Dokud jsme měli dostatek sil, tak jsme hráli dobře.
Ve druhé půlce už jste síly nenašli?
Nymburk na nás ještě více přitlačil v obraně na hráče s míčem. A my jsme jim i nahráli, protože jsme útoky často špatně řešili, místo abychom hráli důkladně naše systémy a vytvořili si dobrou střeleckou pozici. Nevyužívali jsme dostatečně časový limit 24 vteřin, stříleli jsme zbrkle a nechali jsme se strhnout jejich tempem. Střelu jsme pak nedali a Nymburk za tři vteřiny zakončil přesně. Nehráli jsme dobře ani takticky.
Jak vám bylo, když se skóre překročilo 120bodovou hranici a stále nebyl konec?
Nebylo to ideální, to je jasné. Ale já jsem ten rozdíl už ani nevnímal. Jestli je to o třicet nebo o čtyřicet je už v podstatě jedno. Každá povedená akce proti takovému týmu by měla být pro nás povzbuzení. Nemá smysl se tím ubíjet, naštěstí je takových zápasů minimum. Já to zažil úplně poprvé. Nemůžete to zabalit a odejít ze hřiště. (smích)
