Článek
Už když byl před čtyřmi lety na svém prvním světovém šampionátu, ujal se zvukové aparatury. Má k tomu předpoklady i geny, už jeho tatínek hrával jako DJ. „Hudbu mám rád, doma mám i pult, tak si občas hraju,“ popisuje svoji zálibu.
V tanečním klubu zatím své umění nepředvedl. „Spíš zahraju pro kamarády doma, naštvu sousedy,“ usmívá se. „Noční život by asi nešel skloubit s florbalem, kdybych někde do pěti hrál a pak měl jít na zápas, to asi ne. Ještě pár let se chci věnovat florbalu, pak bych si to možná zkusil,“ přemítá.
Hudba ho nakopne
Má své oblíbené sety, které před zápasem v kabině pouští. „Sám na sobě cítím, že potřebuju hudbu, která mě nakopne. Je to pro mě důležité,“ vypráví forvard švédského Falunu.
Ne každý z českých reprezentantů je z jeho hudební produkce nadšený. Například osmatřicetiletý gólman Tomáš Kafka se netají, že diskotékové hity by si před zápasem odpustil. „Nemůže si vybírat, většina nás je mladších. Komu se to nelíbí, musí si vzít sluchátka,“ usmívá se šestadvacetiletý útočník.
Časté hity hokejových kabin od Michala Davida či Heleny Vondráčkové se mezi florbalisty neprosadí. „Pouští si je maséři, ale když přijdeme do kabiny my hráči, hned vypínáme a nastupuju já,“ směje se Tokoš.
