Článek
Vloni na MS s párovou čtyřkou neporazila na vodě ani jednu posádku, letos už opět ve skifu atakovala pozice, na které je přece jen zvyklá víc. Při svém prvním mezinárodním závodě na skifu od narození dcery Adélky v září 2017 skončila třetí.
„Hned jak jsem přijela, tak jsem si na mistrovství světa vzpomněla. Ale na skifu jsem přece jen víc doma, strávila jsem na něm celou kariéru,“ připomíná majitelka šesti světových medailí včetně jednoho zlata. „Výhodou čtyřky zase bylo, že se pohybuje rychleji, což jsem si vybavila, když jsem teď jela finále proti větru,“ usmívá se.
Mirka Topinková s kočárkem během loňského představení čepice z olympijské kolekce.
Po mateřské pauze si k návratu vybrala větší posádku s tím, že po zimě se rozhodne, jestli a jak dál pokračovat i směrem k tokijské olympiádě. Klíčová v rozhodování byla výkonnost a tu neměla vůbec špatnou.
Na trenažeru zůstala na šestikilometrovém úseku jedinou sekundu za svým letitým osobním rekordem a na jarních kontrolních závodech měla nad ostatními českými veslařkami navrch o více než deset sekund. „Byla jsem celkem příjemně překvapená s ohledem na to, jak se připravuju,“ připouští.
Topinková se netají tím, že rodina je pro ni na prvním místě. „I teď na závodech byly první dva dny fajn, že si člověk trochu odpočine, ale pak už se mi stýskalo,“ přiznává. „Holanďanka (Scheenardová), která vyhrála, se mě ptala, jestli jsem malou nechtěla vzít s sebou, ale já si to neumím představit. Přesouvaly jsme se tam autobusy, organizačně by to bylo náročné,“ ví.
Adélku sedět nebaví
U vody ostatně ve svém roce a třičtvrtě tráví Adélka dost času, občas ji při trénincích pohlídá maminka Topinkové, někdy i trenér Tomáš Kacovský.
„Malá je společenská, nedělá jí problém, když ji někdo hlídá. Akorát ji moc nebaví sedět, pořád někam běhá, chce na písek, skluzavky… Někdy bych si i odpočinula, ale my jsme taky aktivní, tak je asi po nás,“ přemítá osmatřicetiletá veslařka. „Většinou se s ní dá domluvit, když si zrovna nepostaví hlavu,“ usmívá se.
Času na trénink je ale méně. „Když jedeme na soustředění do Itálie nebo na Slapy, snažíme se bydlet co nejblíž u vody, abych nebyla dlouho od malé. A na vodě jsou tréninky intenzivnější, abychom ten čas využili,“ přibližuje.
Svoji přípravu směřuje zejména k mistrovství světa v rakouském Ottenheimu koncem srpna, odkud se do Tokia kvalifikuje devět nejlepších lodí. „I trenér říkal, že to nebude snadné, oproti svěťáku v Plovdivu přibude dost holek… Ale já se na to těším, už mám k veslování jiný přístup. Chci podat co nejlepší výkon, ale zároveň se tím bavím,“ ujišťuje.
