Článek
Dostálovi vyšel skvěle vstup do sezóny. Byl čtvrtý na úvod SP v Duisburgu, další dva závody seriálu vyhrál. „Vždy jsme s trenérem ladili formu až na vrcholy sezóny. Ani letos jsme program přípravy neměnili. Skvělé výsledky jsou zásluhou vývoje tréninku, kdy funguje koncept pomalého zlepšování. A také faktem, že na nás už od podzimu doléhal předolympijský stres. Natrénovali jsme trošku více. Všechny úseky jsem jezdil svědomitěji, s větším úsilím, což se ukázalo jako dobrá věc," přemítá Dostál.
Jakékoliv zásahy do změny přípravy v olympijské sezóně striktně odmítá. „Máme systém, který funguje. Nebylo by dobré před Riem vymýšlet jiné věci, které by mohly fungovat jen možná. Nechceme riskovat, že se to pokazí," vysvětluje Dostál.
Jednu změnu však přeci jen provedl. Byť nesouvisela s obsahem tréninků. „Změnil jsem loď. Do Ria se posílaly několik měsíců předem, tudíž jsem musel mít nové. Když jsem si zajistil nominaci, zkusil jsem světové poháry absolvovat v nové lodi, což se osvědčilo. Asi mi sedla," lebedí si Dostál.
Nervozita roste
Po návratu z třítýdenního soustředění v Livignu na přelomu června a července absolvoval v pondělí poslední vytrvalostní trénink. „Nyní už přijdou na řadu rychlejší s delšími přestávkami, které mám rád. Dlouhé úseky hodně bolí a jsou na palici. Ale prokousal jsem se tím a teď se moc těším, jak budu jezdit rychle. A doufám, že nejrychleji na olympiádě," říká Dostál.
Nijak netají, že s blížícím se startem olympijských her roste i nervozita. „Po návratu ze soustředění v Livignu se mi nedařilo úplně hladce aklimatizovat. Po jednom z tréninků jsem byl úplně hotový a v noci jsem měl strašný sen, jak jsem nepostoupil z rozjížďky, po níž jsem si vyslechl, že jsem na vodě marný, ať jdu hrát curling," vykládá s úsměvem Dostál.
„Když je vrcholem roku mistrovství světa, tak lidi ani neví, kdy se koná. Nyní se mě všichni ptají, jestli vyhraju a jestli si mají vsadit. Moc si podpory vážím, ale když to slyším každý den, už to moc je to trošku nepříjemné," krčí rameny Dostál a vypravuje historku, jak s podobným dotazem naložil jeho děda: „Má velký životní nadhled. Byli jsme spolu na rybách a vyprávěl mi, že soused se ho ptal: Co ten Pepa, vyhraje tu olympiádu? Dědova odpověď byla prostá: Jdi už do prd.... Jednou byl mistrem světa, tak je pro mě mistrem světa navždy."
