Článek
„Ta česká slova jsem se naučila od Jiřího Prskavce. Snažím se pochytit aspoň výslovnost, ale je to obtížné, moc mi to nešlo,“ kála se sympatická Australanka, která se do Prahy ráda vrací nejen kvůli svým českým kamarádům mezi kajakáři.
Slalomová rodina
„V roce 2010 jsem tu jela svůj první Světový pohár a snad o setinu jsem nepostoupila do semifinále. Od té doby jsem tu skoro každý rok, vyhrála jsem tady mistrovství světa. Jen po olympiádě v Londýně jsem nedorazila, dívala se doma v televizi a mrzelo mě, že tu nemůžu být,“ líčí Foxová, která má vodní slalom v genech – na olympiádě závodil její otec i maminka, se kterou soupeřila Štěpánka Hilgertová.
Letos Foxová v Praze trénovala už před Riem. „Jsou tu výborné podmínky, variabilní voda a kanál blízko centra,“ chválila. A sotva se s bronzem vrátila do Austrálie, hned zase spěchala do Prahy, kde před startem SP vyzkoušela i doprovodný program včetně Riverside crossu inspirovaného biatlonem.
„Ten moc neznám, já nikdy nestála na lyžích. Se střelbou nemá zkušenost asi nikdo z nás, snad jen ti, co byli v armádě. Vloni mi to šlo líp, měla jsem kliku. Vávra v propagaci odvádí skvělou práci,“ chválí Hradilka, jednoho z organizátorů akce.
Dvě šance na zlato?
Výjimečnost Foxové spočívá ve schopnosti kombinovat na vrcholné úrovni jízdu na kanoi a na kajaku, v obou disciplínách závodí i v Troji. V Tokiu bude kategorie C1 poprvé olympijská, Foxová tak může mít hned dvě šance na zlato.
„Ale začne se na C1 specializovat mnohem víc holek, jak už teď vidíme u juniorek. Já jezdím na kanoi dvakrát týdně, jinak každý den na kajaku. Jestli chci v Tokiu bojovat o dvě medaile, budu se muset kanoi víc věnovat,“ tuší.
Jenže doma jí roste konkurence, a to doslova. O tři roky mladší sestra Noemie už také sbírá úspěchy v obou kategoriích. „Tak třeba se potkáme v Tokiu obě,“ zasní se Jessica Foxová.
