Rubriky:

Sport+

V mládeži kopal za Juventus či Spartu. Teď hraje na Maltě. Byl jsem mladý blbeček, přiznává Adamec

28. září 2018 05:57 - Praha

Před pár lety byl považován za jednoho z největších talentů své generace. Kariéra Luboše Adamce se ale nevyvíjela tak, jak si čtyřiadvacetiletý stoper představoval. Ačkoliv byl v šestnácti letech v Juventusu či ve Spartě, o pět let později byl bez angažmá. „Byl jsem mladý blbeček, co nevěděl, jak nakládat s penězi,“ přiznává brněnský rodák, který se fotbalem živí na Maltě.

 

ČTK

Na Maltě začínáte třetí sezónu. Proč právě tady? Vždyť v juniorských kategoriích jste kopal za Juventus či Spartu.

Upřímně jsem čekal, že z tak dobře rozjeté kariéry budu dál, teď jsem tak nějak pořád na začátku. Na Maltu jsem se dostal díky Martinu Hrubšovi, který tu kopal několik let. Nanovo jsem začal budovat své jméno a už jsem tu zůstal.

A jak se vám jeví maltská liga s porovnáním s českou?

Fotbal na Maltě je rychlejší, protože tu není taková taktická vyspělost. Také je tu úplně jiný komerční zájem než v Česku. Oproti české lize tady hraje hodně cizinců od Španělů, přes Brazilce, Argentince až po Italy. Minulý rok tu hrál syn Paola Maldiniho či Cristian Zaccardo, který s Itálii vyhrál mistrovství světa.

Co návštěvnost? V jakém počtu chodí fanoušci na fotbal?

To je strašně nevyzpytatelný. Když je super zápas, přijde i osm tisíc lidí, což je bomba. Ale jsou také zápasy, kdy ti přijde jen dvě stě fanoušků. Je to tu trochu jinak nastavený, než na co jsou diváci zvyklí v Česku. Hlavně komerčně není fotbal tolik prosazovaný.

Liga je specifická v tom, že se hraje jen na čtyřech stadiónech přitom maltská Premier League má čtrnáct účastníků. To ostatní mužstva nemají své stadióny?

To samozřejmě mají. Každý klub má svůj tréninkový komplex. Ale tím, že jsou všechny týmy od sebe vzdáleny řekněme 40, 45 minut, tak se nastavil takový systém, že se hraje na čtyřech nejkvalitnějších stadiónech. I proto aby soutěž měla svou úroveň a hrála se v nejlepších podmínkách.

Dá se vůbec na Maltě uživit jenom fotbalem?

Uživit se v pohodě dá. Pro Malťany je sice fotbal takový part-time job (práce na částečný úvazek), ale pro cizince je to z finančního hlediska stejné jako v Česku.

Přesto si vyděláváte i nefotbalově. Proč?

S otcem podnikáme v gastronomii a realitách. Ve fotbale jsem už zažil mnoho upside-downů (nečekaných zvratů) a nechci je opakovat. Člověk musí být připravený úplně na všechno. Proto jsem se vrhl i na tyto aktivity.

Takže jste se poučil z chyb, které jste jako mladý udělal?

Nějak tak. Když jsem byl teenager, bral jsem neskutečný peníze a nevěděl jsem, co s nimi dělat. Byl jsem mladej blbeček a utrácel je za hlouposti. Třeba jsem je investoval do automatů, do bab nebo do zbytečně drahého oblečení. Po půl roce, když příjem skončil, jsem zjistil, že nemám ani korunu a musel jsem si půjčovat. V tu dobu jsem si uvědomil, že takhle to dál nejde.

Kdy se ve vás změnilo, že jste přestal být tím mladým blbečkem a začal myslet na budoucnost?

To bylo v době, kdy jsem skončil bez mančaftu a šel jsem do třetí ligy v Rakousku. To jsem si uvědomil, že ten život okolo mladého fotbalisty je jen uměle vytvořený. Třeba tím, že se o tobě píše. Došlo mi, že je všechno moje chyba a vše si v hlavě urovnal.

A to jste přitom měl velice dobře našlápnuto...

Jo to jo. Už v 15 letech jsem ze Zbrojovky odešel na testy do Itálie. Byl jsem v Udine, v AC Milán, Interu Milán, Juventusu. Udine mě chtělo podepsat už za dva dny, což můj táta hned akceptoval, ale já jsem nechtěl brát hned první nabídku a chvíli jsem vydržel, což se vyplatilo, protože jsem za 14 dnů dostal nabídku z Juventusu.

To musí být pro tak mladého kluka šok jít z Brna do takového velkoklubu, viďte?

Tak jasný (úsměv). Třeba hned druhý den jsem byl v posilovně vedle Del Piera. Jako dítě to vnímáš úplně jinak, než bys to vnímal teď. Já byl z těch velkých hráčů úplně poblázněný. V šestnácti jsem poprvé trénoval s áčkem Juventusu. Vedle tebe jsou hráči jako Buffon, Marchisio či Del Piero, to je něco neskutečného. A když se snažíš, poctivě děláš svou práci, postupem času vidíš, že mezi ně zapadneš.

A teď mi teda vysvětlete, proč jste zůstal jen jednu sezónu, když jste byl tak spokojený?

Budu upřímnej, měl jsem poté nabídku na pět let, ale když ti ostatní lidé, kteří v životě něco dokázali, poradí, abys šel hrát raději za Spartu, tak je v šestnácti poslechneš, i když máš takovou nabídku, při které víš, že budeš hrát jinde na hostování. Přestupu nebudu litovat. Přece jenom jsem šel do nejlepšího českého klubu.

Vaše angažmá ve Spartě ale nezačalo příliš šťastně...

Po dvou měsících jsem si natrhl křižák a osm měsíců jsem nehrál. Po návratu se ukázala specifičnost českého fotbalu. Pan Hřebík mě schválně poslal na levého beka, i když jsem ho nikdy předtím nehrál. Viděl mě, jak na tom jsem. Bylo vidět, že místo pro mě není a snažil se mě dostat pod tlak. Chvíli jsem hrál taky za béčko, kde byl tehdy Martin Hašek, který ve mně probouzel strašně moc kuráže po tom zranění, co jsem utrpěl. Šlo vidět, že on by mě ještě chtěl, ale neměl hlavní slovo, což byl problém a byl to právě pan Hřebík, který tlačil na to, abych odešel ze Sparty.

Očima trenérů
Josef Csaplár (Reprezentace U17)
Luboš byl už v raném věku dost urostlý, což se mu k jeho pozici stopera hodilo. Díky tomu byl i výborný ve vzduchu. Už tehdy ovládal hodně cizích jazyků, byl dost vzdělaný. Jenže mu uškodil brzký odchod do zahraničí.
Martin Hašek (Sparta B)
Luboše Adamce jsem tehdy musel přeřadit z béčka Sparty o patro níž do juniorky, protože nám de facto ztěžoval (kazil) trénink. Myslím si, že se nejednalo o takový talent, jaký si lidé okolo něho mysleli. To oni mu vtloukli do hlavy, že je výjimečný, ale tak to bohužel na hřišti nevypadalo. Měl prostě jen akcelerovaný vývoj oproti vrstevníkům, nešlo tolik o talent. Jinak to lidsky nebyl špatný kluk.

Takže jste se nakonec sbalil a odešel do Slasku Vratislav.

Tenkrát jsem vůbec netušil, jakou má polská liga úroveň. Záhy jsem zjistil, že celkově je kvalitnější než česká.

Pomohlo vám v adaptaci na nové prostředí třeba to, že hlavním trenérem Vratislavi byl Stanislav Levý?

Upřímně? Ne. Naopak. Když jsem šel na testy, tak první věc, co mi řekl, byla, že mě nebude hodnotit, protože by to vůči němu bylo strašně nerelevantní tím, že je Čech a já jsem Čech, takže mě hodnotili druzí lidé a ty mně za poločas řekli, že mě berou. V sezóně jsem hrál ale strašně málo, jen snad dvakrát na pár minut. Z toho jsem dal jeden gól, ale pak přišel nový prezident a nehrál jsem ani minutu. Ať si to lidé přeberou, jak chtějí, ať si vykládají, co chtějí, ale je to trošku divný. Po jedné sezóně jsem skončil.

To jste musel prožívat velké vystřízlivění, když najednou z jednoho z největších českých talentů je v jednadvaceti letech hráč bez angažmá, že?

Tehdy jsem byl v prdeli a podepsal jsem v třetí rakouský lize. To jsem si připadal jako největší troska, myslel jsem, že je konec kariéry a budu muset pracovat. Naštěstí pro mě mi pak pan Martin Hrubša pomohl na Maltu, kde jsem začal nanovo. Za tři roky jsem se stal jednou mistrem druhé ligy a teď s klubem hrajeme první.

Berete to jako restart uvadající kariéry?

To ne. Restart je tehdy, když se dostaneš na úplnej vrchol, jako třeba měl Milan Baroš nebo Vladimír Šmicer. V mém případě o restart nejde. Samozřejmě pořád v hlavě mám ty největší cíle, ale vzhledem k mým zkušenostem... (na chvíli se odmlčí). Radši jsem se naučil jazyky, začal pracovat, uvědomil si, že není vše jen o fotbale. Na jednu stranu se dá říct, že jsem zazdil rozjetou kariéru díky mému chování, ale na druhou stranu jsem aspoň dozrál a zjistil, že jsou mnohem důležitější věci než fotbal, a to díky tomu, že jsem spadl na držku.

Vizitka Luboše Adamce
Narodil se 27. dubna 1994 v Brně
V 15 letech absolvoval jako hráč Svratky Brno testy u čtyř italských týmů (Udine, AC Milán, Inter Milán, Juventus)
Následně podepsal v Juventusu, kde zůstal jednu sezónu
V 16 letech přestoupil do Sparty, kde hrál v mládežnických výběrech U19 a U21, následně i za béčko
Ve 20 letech přestoupil do polského Slasku Vratislav, kde však pobyl také jen jednu sezónu a v 21 letech byl rázem bez angažmá
Ačkoliv server transfermarkt.com uvádí, že Adamec poté hrál za italský klubu Lupa Cast Roma, český stoper na Apeninském poloostrově nikdy nehrál
Adamec zažil půlroční epizodu v nizozemském třetiligovém klubu Leonidas až nakonec zakotvil v třetiligovém rakouském celku FC Stadlau
Od prosince 2015 hraje na Maltě, kde vystřídal tři kluby (Xewkija Tigers, Naxxar Lions a Qormi)
S Qormi vyhrál v loňské sezóně titul v druhé lize
S reprezentační „17“ hrál v roce 2011 na mistrovství světa v Mexiku. Tehdejší výběr Josefa Csaplára ale neprošel v konkurenci Uzbekistánu, Nového Zélandu a Spojených států amerických ze skupiny
Ve stejném roce reprezentoval Českou republiku i na mistrovství Evropy. Česká „17“ v Srbsku uhrála tři remízy (1:1 s Rumunskem, 1:1 s Německem a 0:0 s Nizozemskem) a ze skupiny nepostoupil
Václav Trousil, Sport.cz

Zrušit

Nejlepší články a glosy jednou týdně do e-mailu

Zadané údaje zpracováváme dle těchto podmínek.

Časová osa: Sport+

Filtr článků - Sport+