Článek
Proč jste se nakonec rozhodla místo slovinského Velenje startovat v Praze?
Volal mi manažer, že je možnost jet do Paříže a vzhledem k tomu, že jsem letos ještě neabsolvovala ani jednu Diamantovou ligu, tak jsem si řekla, že by bylo fajn si zase zazávodit se světovou špičkou. A byl problém, že bych se vrátila ve čtvrtek v noci z Velenje po osmihodinové cestě autem, pak bych hned letěla do Paříže, tak jsme řekli, že to radši oželíme a zvolíme Pražskou tyčku, i když to nebyl závod, který bych měla ráda. Risk se vyplatil.
Před Rudolfinem se vám závodí lépe než na Václavském náměstí, kde se konaly předchozí ročníky?
Není to tu z kopce, což je pro mě obrovská výhoda. Mně vadí, když se skáče z kopce, rozhazuje se mi rozběh, neumím to. Řeklo by se, že to má naopak pomoct, ale pro mě je to mnohem lepší tady.
Jste tedy asi nakonec ráda, že jste se tu rozhodla skákat…
Jsem strašně spokojená, že jsem mohla prolomit smůlu, která mě na Pražské tyčce provázela. Dneska se mi skákalo fakt dobře, sice jsme se trochu praly s povětrnostními podmínkami, ale jsem ráda, že jsem nikam nejela.
Dodá vám tento výkon sebedůvěru?
Nevím, přece jen je to něco jiného než na stadiónu. Rozběh tu dost pruží a výkony jsou přece jen trochu lepší. Jsem ráda, že jsem si vyzkoušela tvrdší tyče i vyšší výšky a uvidím, co to se mnou udělá na stadiónu.
Je návrat z pružného pódia na stadión složitější?
Ne, že by to bylo těžké, ale když si řeknete, že jste tu zvládli tvrdší tyče a další závod už to bude dobré, pak se vrátíte do tvrdé reality. Stadión tolik nedovolí.
