Článek
Na ukrajinské válečné frontě se situace nelepší, ruští agresoři vytrvale útočí a zabíjejí. Přesto se sportovci z Ruska a Běloruska plíživě vracejí do soutěží, někde „neutrálně“, jinde už s plnou pompou.
Zůstává posledních pár sportů, které si pevně stojí za svým a do konce války odmítají jejich návrat. Je mezi nimi například atletika, lední hokej či biatlon.
Právě rozdělení na kolektivní a individuální sporty zůstávalo jednou z posledních červených čar, které se nepřekračovaly. I bez státních symbolů totiž kolektiv označený třeba jako „neutrální sportovci A“ je zřejmou, byť neoficiální, reprezentací celé země, nikoliv izolovaného jedince.
Mezinárodní federace univerzitního sportu FISU ale šla dál než třeba Mezinárodní olympijský výbor. Na svůj vrchol v podobě univerziády příští rok pustila i týmy „Studentských neutrálních sportovců“, v překladu družstva tvořená Rusy či Bělorusy.
A tak se jejich hokejové týmy po zápasech jen s politicky spřízněnými reprezentacemi vracejí k duelům s dalšími hokejovými velmocemi, byť bez vlajky a hymny (na univerziádě stejně hraje vítězům Gaudeamus Igitur).
Ve světě to žádný zásadnější negativní ohlas, který by FISU přiměl přehodnotit postoj, nevyvolalo. Ale v českém prostředí, které je z historických a geografických důvodů na konflikt na Ukrajině logicky citlivější než řada dalších zemí v mezinárodních federacích, přetrvává postoj, že na týmové úrovni se reprezentace střetávat s Rusy, ať už pod jakoukoliv hlavičkou, nebude.
Hokejový svaz se tak proti účasti mužského i ženského týmu na univerziádě vymezil, České asociaci univerzitního sportu (ČAUS) nezbylo než týmy nenominovat. Stejný osud potkal hráčky curlingu, které si účast vybojovaly, ale rovněž měly tu smůlu, že spolu s nimi i Rusky.
Jenže ČAUS zvolila stejnou cestu i pro individuální sporty. Ve většině z nich se čeští sportovci s „neutrálními soupeři“ potkávají i na vrcholné scéně. Vždyť například Martin Fuksa či Lukáš Krpálek na cestě za medailemi musejí překonávat i je, o tenistkách nemluvě.
Ve sportech, které ale ruské a běloruské zastoupení dál odmítají, nebude mít Česko na zimní univerziádě zastoupení.
České biatlonisty tak může přestat mrzet, že čínští organizátoři univerziády jejich sport z programu vyšoupli, stejně by dle rozhodnutí ČAUS nemohli jet. Verdikt se dotkl přespolních běžců a lyžařských orientačních běžců.
Rozhodnutí ČAUS tak působí jako snaha vyhnout se problémům, jaké musela řešit v případě hokeje, a tak vyřadila z nominace preventivně zástupce všech sportů, u nichž politika FISU není v souladu s mezinárodními federacemi.
Čeští vysokoškolští sportovci paradoxně pykají za to, že jejich federace (Světová atletika a Mezinárodní federace orientačních sportů) zůstaly ve svém odhodlání pevné. A to je velmi špatný signál navenek.
