Článek
„Doufám, že vyhrajete," popřála Nadalovi před utkáním osobně Camilla, vévodkyně z Cornwallu a manželka prince Charlese. Jenže donedávna takřka neporazitelný tenista ji zklamal, stejně jako zástupy svých příznivců.
„Prohrál jsem, což je pro mě samozřejmě hodně smutné. Takový je ale sport, máte dobré momenty a špatné momenty. Musím tyhle věci, které se mohou stát, prostě akceptovat. Pro mě to ale neznamená konec. Život jde dál a moje kariéra také. Musím pracovat tvrději než kdy dříve, abych změnil dynamiku jejího vývoje," ujišťoval po porážce.
Od Nadala se na letošním Wimbledonu asi nečekal zrovna útok na titul, ale pořád jde o dvojnásobného šampióna turnaje v All England Clubu, jenž si mohl posílit sebevědomí čtrnáct dní starým titulem na trávě ve Stuttgartu.
Když se na kurtu proti němu objevil Brown s nejspíš nejdelšími vlasy v historii mužské wimbledonské dvouhry, možná nejednoho diváka napadlo, že to spíše vypadá, že si dredatý Němec s jamajskými kořeny jde užít zápas jako party, než že by mohl být seriózní hrozbou pro čtrnáctinásobného grandslamového šampióna.
Vůbec jsem se nedostal do rytmu
Jenže Brown, jenž dokázal rodáka z Mallorky porazit už loni v do té doby jediném vzájemném zápase, spustil nemilosrdnou palbu a pestrou hru plnou úspěšných náběhů na síť a stopbalů, s níž si fenomenální Španěl nevěděl rady.
„Obzvlášť na tomto kurtu potkáte občas hráče, kteří nechtějí hrát od základní čáry. Nesmíte pak proti nim dělat žádné chyby. On měl skvělý servis, neměl co ztratit, první i druhé podání dával stejnou rychlostí. Já jsem se pak vůbec nemohl dostat do rytmu, nedal jsem tři míčky za sebou stejně. Pak potřebujete dát ten extra úder navíc a najednou na něj nemáte sebevědomí. To se mi právě stalo," popsal příčiny porážky Nadal.
Wimbledon pro něj začíná být v posledních letech prokletý, jakoby mu Lukáš Rosol před třemi roky šokující porážkou v All England Clubu nadobro sebral kouzlo. Přitom v letech 2008 a 2010 zde Nadal získal titul a o rok později si zahrál finále. Jenže pak přišla čtyři vyřazení za sebou od hráčů mimo elitní stovku...
„V roce 2012 a 2013 (prohrál s Rosolem a Darcisem) to vůbec nebylo téma. Nebyl jsem vůbec konkurenceschopný kvůli velkým problémům s koleny. Loni (prohrál s Kyrgiosem) i letos jsem ale neměl žádné zdravotní problémy, byl jsem dobře připravený a stejně jsem prohrál. Nevím, jestli se mi ještě povede dostat se tady na úroveň z let 2008, 2010, 2007, 2006 nebo 2011," zapochyboval Španěl.
„Mojí motivací každopádně je, abych se na ni dostat. Budu na tom pracovat. Mám odsud už dvě trofeje, což není špatné. Dnes jsem zkrátka prohrál. Ale nezapomínejte, že jsem tu byl pětkrát ve finále. Nevím, kolika hráčům se to povedlo," připomněl Nadal své úspěchy.
