Norka Björgenová vyhrála skiatlon a má druhé zlato z Vancouveru

Těžká trať pro klasický úsek nezvykle brzy roztrhala startovní pole. Velkou zásluhu na tom měla vítězná Björgenová, která ve středečním sprintu zlomila čekání na olympijské zlato z individuálního závodu, a mohla tak vyrazit do skiatlonu ve větší psychické pohodě.

Norská favoritka nasadila ostré tempo, kterému stačila jen šestice soupeřek. Už během úvodního kola odpadla v takřka jarním počasí s teplotou kolem deseti stupňů Celsia obhájkyně zlata z Turína Kristina Šmigunová-Vähiová z Estonska a ještě před divácky atraktivním přezouváním lyží ze závodu odstoupila. Na stadión dorazilo pohromadě sedm nejlepších běžkyň, za nimi se už vytvořila velká mezera.

Björgenová i při bruslení působila nejaktivnějším dojmem. Několikrát se pokusila o trhák a postupně se jí povedlo setřást všechny pronásledovatelky. Za posledním kopcem už bylo jasné, že jí druhé zlato z Vancouveru nikdo nevezme.

"Stále mi ještě nedošlo, že mám dvě zlata," prohlásila šťastná Björgenová, která připustila, že z ní triumf ve sprintu sejmul psychický tlak. "Řekla jsem si, že nyní se mohu uvolnit a užívat si to. A dnes jsem si to opravdu užila," uvedla norská hvězda.

Tempo jí přišlo pomalé, a tak se v průběhu závodu chopila taktovky. "Myslím, že se neběželo zas tak rychle. Řekla jsem si, že tohle je šance. Pak jsem zaútočila a získala náskok. Přibližně kilometr před koncem mi nahlásili, že vedu o 20 sekund. To už jsem věděla, že je to můj den," řekla bronzová medailistka z úvodní volné desítky.

V zatáčce do závěrečné rovinky překvapivě nastoupila Švédka Haagová, která si trochu nečekaně dojela pro stříbro. Po závodě jen těžko hledala slova. "Jsem tak šťastná. V posledním kopci jsem nevěřila, že bych to mohla dokázat. Nevím, odkud jsem vzala síly," prohlásila.

Nejdramatičtější byl souboj o třetí příčku, až cílová fotografie rozhodla o tom, že svou druhou medaili ve Vancouveru získala vedoucí žena Světového poháru Polka Kowalczyková. Na Norku Kristin Störmerovou-Steiraovou zbylo už poněkolikáté v kariéře nevděčné čtvrté místo.

V cíli ji pak utěšovala sama Kowalczyková. "Kvůli Kristin mě to velmi mrzí," uvedla polská běžkyně. Počítala s tím, že závěrečný sprint spíš prohraje. "Obvykle jsem při finiši velmi špatná, ale dnes jsem měla dlouhé nohy," doplnila.

Rajdlová se dlouho držela v elitní dvacítce, nakonec však klesla na 23. pozici. I tak o dvě příčky vylepšila svůj výsledek z úvodní volné desítky. "Vzhledem k tomu, že jsem se pohybovala kolem dvacítky, byla bych spokojenější s umístěním do druhé desítky. Je to nejlepší výsledek z olympiád, co jsem jela, ale kdyby to bylo do dvacky, byla bych určitě spokojenější," řekla matka dcery Michaely.

Eva Nývltová obsadila 51. místo. Z areálu odcházela vyčerpaná a unavená, jelikož se necítila zdravotně v pořádku. "Rozhodovala jsem se, jestli startovat. Trenér nakonec řekl, že musím. Bylo to hrozně těžké, po třech kilometrech jsem nemohla dýchat, něco jako astmatický záchvat. Sotva dýchám, čeká na mě doktor," hlesla běžkyně. Ivanu Janečkovou zdravotní problémy do závodu nepustily.