Článek
Průzkumy amerických univerzit z poslední doby ukazují, že až u tří sportovců ze sta se objevuje škodlivá závislost na pohybu. To by mělo představovat zhruba každého dvoustého člověka z běžné populace. Do určité vysoké míry adekvátní zátěže lze pravidelný pohyb stále považovat za přínosný jak pro samotné tělo, tak i pro psychiku sportovců. Překvapivě se ale na úrovni ultravytrvalců ukázalo, že tito jsou mnohem náchylnější k psychologickým poruchám. Vykazují více symptomů depresí, než by odpovídalo běžné populaci. Vědci jsou přesvědčeni, že úkaz úzce koresponduje právě s nezdravou závislostí na jejich sportu.
Závislost na sportu představuje kompulzivní (nutkavou) psychologickou poruchu projevující se nekontrolovatelnou potřebou obrovských tréninkových dávek. To má často za následek zranění nebo závažnější onemocnění.
| "Oficiální zařazení závislosti na pohybu v mezinárodní klasifikaci nemocí neexistuje. Nemá kód, není to oficiální diagnóza a zdravotní pojišťovny nemají tuto problematiku ve svém portfoliu. Pokud bychom chtěli někoho jako závislého na sportu diagnostikovat, bylo by třeba použít a aplikovat uvedená kritéria pro látkové závislosti. Z těchto šesti by se měla vyskytovat minimálně tři souběžně, a to v období jednoho měsíce, případně tři souběžně v kratších obdobích v průběhu dvanácti měsíců."Dušan Randákpsychiatr, Klinika adiktologie VFN a 1. LF UK |
Jak poznáte, zda už netrpíte nezdravou závislostí?
♦ Ztráta kontroly
Člověk je neschopen ovládat nutkání trénovat nebo s tréninkem na určitou dobu přestat, zvláště pak v případě zranění, kdy je určitá tréninková pauza žádoucí.
♦ Přetrvávání
Člověk zůstává u svého cvičení i přes již získaná akutní zranění, psychické nebo i společenské problémy.
♦ Neúmyslný nárůst a časová angažovanost
Trénující člověk jde často za předem stanovené tréninkové hodnoty, co se týče délky, frekvence nebo intenzity, aniž by to původně zamýšlel. Dotyčný tráví obrovské množství času cvičením, plánováním cvičení, jeho analyzováním nebo regenerováním po cvičení.
♦ Zredukování ostatních aktivit
Dotyčný tráví stále méně času se svou rodinou či přáteli, stále méně se také zabývá svou prací, případně se stále méně zdržuje v zaměstnání a nadále redukuje všechny své aktivity nesouvisející přímo či nepřímo se cvičením.
♦ Nárůst tolerance
Člověk musí cvičit stále více, po delší dobu, více intenzivně, déle nebo častěji, aby dosahoval stejného efektu, jaký mělo jeho cvičení na začátku.
♦ Abstinenční příznaky
Člověk je vznětlivý, neklidný, popudlivý nebo úzkostný, když se po určitou dobu nemohl věnovat svému sportu.
Závislost na pohybu se může vyvíjet i společně s dalšími poruchami, jako jsou kupříkladu anorexia nervosa nebo bulimia nervosa.
Tušíte správně, že je velice nesnadné najít rozumnou hranici mezi běhu oddaným člověkem a jedincem psychicky chorým. Psychiatři proto radí: Začít si lámat hlavu se svojí závislostí na pohybu byste měli až v případě, kdy vám působí vážné psychické problémy, způsobuje vážná zranění nebo vážné problémy v práci. V opačném případě se považujte za zcela normální. V průzkumech mezi návštěvníky sportovních zařízení vychází statisticky více než 42 % lidí jako nezdravě závislých, oni ale přesto většinou kypí fyzickým i psychickým zdravím a rovněž v práci dosahují nadprůměrných výsledků. Většinou není důvod vyšilovat. Pokud vám běhání někdy chybí, je to pravděpodobně jenom tím, že ho máte rádi.
