Místo maratónek kanady. Voják se bez běhání neobejde

Během vojenského cvičení se celá jednotka nebo její části přesunují nákladními vojenskými vozidly. Další možností jsou vrtulníky, ale to je velmi limitovaná záležitost. Takže, jak plyne z názvu roty a jejího určení, nejčastěji se přesunujeme po svých. To znamená pěší přesuny na různé vzdálenosti, ale v průměru osmnáct až třicet kilometrů.

Přesun probíhá buď pochodem nebo jako taktický přesun, to znamená jako v bojové situaci. Máme taktickou vestu, kevralovou přilbu, zbraně (pistole, útočné pušky, univerzální kulomety) včetně zásobníku, munice, imitační munice (dýmovnice, výbušky) radiostanice, osobní radiostanice, lékárničky. Taktická polní má zhruba deset kilogramů. Plus tekutiny, potraviny.

Během vojenského cvičení procvičujeme nejčastěji pěší přesuny. Musado (bojové umění), speciální vojenské plavání (v uniformě, skoky do neznámé vody), slaňování, střelbu ze všech druhů zbraní, co má jednotka ve výzbroji. Dále třeba kladení protitankových min, házení ručních granátů. V rámci výcviku absolvujeme i zimní výcvik. Výcvik přežití na horách, to znamená pěší přesuny v horských podmínkách, přesuny na sněžnicích. Nechybí zasypání lavinou, zahrabávání.

Při nasazení v Bosně a Hercegovině jsem běhal obden šest kilometrů. V Kosovu to bylo zhruba deset kilometrů. Někteří vojáci běhali víc, jiní méně, to je individuální. Britští vojáci běhali všichni. Říkali, že je to nejlevnější druh výcviku, obvykle s bergenem (batoh). V Kosovu se vojáci naší roty účastnili i závodu Vasův běh, což je 30 kilometrů se zbraní v uniformě a kanadách. Při službě u 4. průzkumného praporu 4. Brigády rychlého nasazení jsme běhali deset kilometrů obden a součástí přezkoušení bylo třeba uběhnout jako jednotka pět kilometrů v kanadách a maskáčích. Běhalo se kolem letištní plochy.

Ve vojenském výcvikovém prostoru. Naše jednotka trénuje nejčastěji v Libavé, Vyškově a v Březině. Většina vojáků se připravuje v civilu, to znamená tam, kde bydlí, studuje nebo pracuje. Což je v případě naší jednotky v celé České republice, Belgii, Ukrajině a všude, kde naši vojáci pracují. Jeden má hrazdu v autě. Jako řidič kamiónu běhá všude, kde má čas po celé Evropě. Další šéfuje kamenolomům na Ukrajině. Další vojáci fárají na šachtě, jsou na univerzitách. Nejčastější provozované sporty v naší jednotce jsou běhání, plavání, posilování, střelectví, horská turistika, parašutismus, jízda na kole, fotbal, hokej, florbal, lezení, lyžování.

Cílem je být schopen nasazen na území České republiky při ohroženích vojenského charakteru i nevojenského. Například při živelních pohromách, což už naši vojáci dokázali při vichřici v Tatrách v roce 2004 a po povodni v Jeseníku nad Odrou. Vzhledem k aktuální mezinárodní situaci a rychle se zvyšující naplněnosti jednotky, to znamená, že budeme muset cvičit ještě víc, ale s tím nemáme problém.