Článek
Birmingham (od našeho zpravodaje) - Pro účast mezi osmičkou nejrychlejších evropských sprinterek, což se dosud žádné Češce nepovedlo (jen Slovence Evě Gleskové-Lehocké v 60. letech), potřebovala výkon 11,12 s, což letos ve třech závodech zvládla.
Dlouho jste byla ve hře o postup, kdy jste začala cítit, že na nejrychlejší ztrácíte?
Zhruba do 70 metrů jsem se s holkama držela, na poslední třicítce jsem začala ztrácet, dost jsem se propadla.
Podobně vám nevyšel letos závod na Zlaté tretře, byly si oba starty v něčem podobné?
Tam jsem nezvládla ten tlak a bylo to opravdu markantní. Tady jsem to zvládla o něco lépe, ale musím zapracovat, aby to bylo ještě lepší, hlavně v tom závěru.
Byla jste nasazená rovnou do semifinále, brala jste to jako výhodu oproti soupeřkám, které si dopoledne dráhu vyzkoušely?
Byla jsem za to ráda, protože nejsem úplně ranní ptáče a večerní hodiny mi sedí. Měla jsem čas si závod vizualizovat, jen jsem si ho vizualizovala trochu jinak než dopadl… Chtěla jsem finále s tím svým osobákem. Kdybych předvedla to samé, co ve St. Pöltenu (kde běžela český rekord), tak to bylo reálné. Ale důležité je to na velkých akcích. Je fajn běhat rychle na ostatních mítincích, ale na šampionátech je to nejdůležitější a tahle část u mě ještě trochu pokulhává. Opakuje se scénář jako v hale, že jsem předvedla nejlepší výkon v prvním závodě a pak jsem neukázala, co ve mně je, na té hlavní akci. Na tom musím zapracovat.
Po závodě za vámi šla vaše polská kamarádka a jedna z favoritek Ewa Swobodová, utěšovala vás?
Hned po doběhu na mě koukla: „Tak co?“ Já jen zakroutila hlavou a gratulovala jsem jí k vítězství a přála hodně štěstí do finále. Snažila se mě povzbudit, ať si z toho nedělám těžkou hlavu. Je mi to líto, chtěla jsem tu předvést co nejlepší výkon.
Budete si chtít spravit chuť ve zbytku sezony?
Pro mě dneškem skončila. Poslední tři týdny se trápím se zánětem tíhového váčku na patě. Takže mě čeká rekonvalescence před přípravou na halovou sezonu, ať se dám do kupy a můžu začít v plném nasazení.
Omezoval vás tento problém v tretrách?
V něčem určitě ano, ale ne tak, že bych musela nějaký trénink vynechat. Když jako sprinteři chodíme odrazový trénink, se zánětem na patě jsem ho nemohla absolvovat, jak bych chtěla. Je nepříjemné, že se energie, kterou bych chtěla věnovat do tréninku, musí přesměrovat k rekonvalescenci, aby se to nezhoršovalo. Ale nic, kvůli čemu by se musela přerušit příprava.
