Pět cenťáků je nic, bolí to, litoval Staněk promarněné medailové šance

„Sice jsem potvrdil tabulky, ale čtvrté místo asi nikoho moc nezajímá, medaile je důležitá,“ věděl Staněk. Podle průběhu sezóny se zdálo, že souboj siláků by mohl být přehlídkou vrhů za 22 metrů. I Staněk si na takový troufal, vždyť už letos posunul český rekord na 22,01 m.

Jenže večerní medailový souboj jako by elitní světové koulaře utlumil, závodilo se na jiném kruhu než při kvalifikaci. „Byl malinko drsnější, ale já byl rád, že neklouzal,“ říkal Staněk.

V první sérii poslal kouli na 21,04 m, což byl více než solidní zajišťovací pokus. Ve druhé sérii přitlačil na 21,41 m a ke stupňům vítězů mu chybělo pouhých pět centimetrů. Jenže v dalších čtyřech pokusech už se nezlepšil a rozdíl mezi ním a bronzovým Chorvatem Stipe Žuničem se nezměnil.

„Pět cenťáků, to je nic, bolí to. V kvalifikaci jsem překonal limit o jeden centimetr, tady mi jich pár chybělo,“ posmutněle hodnotil. „Ani jeden pokus jsem nedostal kouli na prsty, takže nevzala správný kopec ani dynamiku. Předklonil jsem se a tu kouli de facto hodil. Kdybych se líp prohnul, mohlo to půl metru udělat,“ zalitoval.

Ve svém posledním závodě před cestou do Londýna v Novém Městě nad Metují přitom zvládl 21,65 m, čímž by na mistrovství světa bral medaili. O to víc ho absence na medailovém ceremoniálu mrzela…

Těšit halového vicemistra Evropy může aspoň skalp Američana Ryana Crousera, jenž byl suverénem této sezóny. „O vítězi je podle mě rozhodnuto,“ tvrdil před finále Staněk. Jenže mýlil se, Crouser se trápil a s výkonem 21,20 m skončil až šestý.