Článek
V neděli na východě Čech prohrávali o skoro dvacet bodů, ale vyhráli 85:82, v pondělní druhé partii taky skoro celý duel tahali za kratší konec, ovšem pardubickou halu nakonec vyloupili i podruhé po výhře 92:89.
„Druhé utkání bylo velmi podobné včerejšímu. Pomohlo nám, že jsme dobře rotovali hráče. Byli jsme trpěliví a na konci měli víc síly a zároveň sehrál roli tlak, který byl samozřejmě na Pardubice. Prohrávat v sérii 0:2 na zápasy nic neznamená, ale když ztratíte oba domácí zápasy, nějaký tlak tam je,“ pověděl brněnský trenér Martin Vaněk.
Jeho svěřenci umí v play off zapnout v pravý čas. „Bylo to jako když se rozjíždí dieselový motor. První poločas jsme byli nezahřátí a ve druhém jsme začali hrát,“ shrnul Vaněk výkon svého týmu po prvním semifinálovém duelu v neděli na východě Čech.
Výhodou Basketu je, že není životně závislý na přísunu bodů od jedné či dvou hvězd, ale zazářit může více hráčů. Jako třeba velezkušený reprezentant a účastník olympiády v Tokiu v roce 2021 David Jelínek, který se vrátil do domácí soutěže před Vánocemi po dlouhých letech ve Španělsku, nebo navrátilec Radek Farský.
Jádro týmu je už několik let pospolu, ať jde o zkušeného reprezentanta Viktora Půlpána, Adama Kejvala nebo mladíky Šimona Svobodu s Matějem Rychteckým. Nedílnou součástí brněnské party je i rozehrávač a odchovanec Petr Křivánek, který ale v play off laboruje se zraněním nohy.
Brňanům se taky povedlo trefit do únorových posil pro play off, které zacelily ztráty po prosincových odchodech nejlepšího střelce soutěže Rosse Williamse do Hamburku a Jacoba Grovese domů do Ameriky.
Sedmadvacetiletý americký rozehrávač Tevin Olison byl vyhlášen nejlepším hráčem čtvrtfinálové série proti Děčínu. Nepřehlédnutelný, a to nejen pro svých 206 centimetrů, je o tři roky mladší pivot Ryker Cisarik. Ten upoutal brněnské příznivce kromě svých výkonů i příjmením odkazujícím na své československé předky.
I proto se ocitl na radaru českého reprezentačního trenéra Luboše Bartoně, který se o něj zajímal v souvislosti s možným budoucím zařazením do národního týmu. Zdejší pas ale rodák z Denveru v Coloradu nejspíš nezíská. Vazby na české předky jsou už příliš vzdálené a sahají nejméně čtyři generace zpět.
„Ano, moje příjmení je určitě české. Snažil jsem se dohledat, odkud přesně pochází, řešili jsme dokonce i možnost získání českého pasu. Teoreticky by bylo skvělé si jednou zahrát za českou reprezentaci, ale bude to hodně složité,“ přiznal Cisarik pro iDNES.cz.
Ten se nyní spolu se svým týmem soustředí na zbytek ligové semifinálové série. Loni se v Brně finále hrálo po dlouhých devětadvaceti letech. Další sérii o titul si může Basket zajistit hned rok poté.
