Článek
Berlín (od naší zpravodajky) – Čtyřiadvacetiletá rozehrávačka přiznává, že ačkoliv je za šanci v nejlepší soutěži světa extrémně vděčná, psychicky je to velmi náročné. „Je to opravdu hodně těžké, ale pořád je to první sezona a tam se to bere asi trošku jinak,“ přiznává Joklová, která v zámoří má status „rookie“ (v překladu nováček). „Člověk si tu šanci musí vyčekat a když ji dostane, tak ji potřebuje využít naplno. Ale pořád jsme v nejlepším týmu WNBA, tak je logické, že budou spíš hrát jiní.“
Ačkoliv velkou minutáž zatím v Minnesotě Joklová nedostává, v tréninkovém procesu je naplno. „V Americe se trénuje proti chlapům, jsme rozdělené na dvě pětky, ale trénujeme všechny všechno. Takže v tom jsem plnohodnotně zapojená,“ vysvětluje rozehrávačka, jejíž role v týmu se změnila kvůli zranění krajanky Emmy Čechové.
„Bohužel moji pozici to ovlivnilo hodně. Kromě Emmy se zranily další dvě pivotky a najednou jsme byly bez podkošových hráček. A já jsem pak najednou byla jediná, kdo nebyl v pravidelné rotaci,“ krčila rameny Joklová. „Samozřejmě jsem z toho byla zklamaná, hlavně to přijde z ničeho nic. Mám trochu pocit, že když v Americe něco předpokládáte, tak je to stejně úplně jinak.“
Angažmá v WNBA je podle Joklové náročné zejména psychicky
Díky vlastní zkušenosti pochopila rozhovory Víta Krejčího, který v souvislosti s NBA zmiňuje trpělivost. „Dřív bych to nechápala, ale teď přesně vím, o čem mluví,“ říká rodačka z Brna, která po peripetiích v úvodu sezony mluvila i s koučkou Lynx Cheryl Reeveovou. „Říkala mi, že se mnou spíš stejně počítali na development (rozvojový) kontrakt, takže to, že jsem teď na soupisce je skvělé. Jsem ráda, že jsem si to místo vybojovala,“ vykládala Joklová.
A i když konverzace s trenéry v Americe probíhají, člověk podle Joklové žije stále v nejistotě. „Nikdo vám neřekne, jestli budete podepsaná vy nebo někdo jiný. Nikdy nevíte, co s vámi bude. Ta zkušenost je fakt těžká a myslím, že ji docením až zpětně,“ přemítá basketbalistka, která si díky zámořskému angažmá více uvědomila svoje potřeby. „Čelím asi největšímu psychickému tlaku ve své kariéře, strašně často jsem v nekomfortních situacích.“
Basketbalově vnímá čtyřiadvacetiletá reprezentantka ohromnou kvalitu. „Je to rychlostně někde úplně jinde než v Evropě. Zároveň je to samozřejmě úplně jiný styl,“ popisuje. S tím souvisí i jiná kultura. Součástí zápasů ve WNBA jsou často i zábavné show. „Nejsem úplně extrovertní typ, že bych se v těchto věcech vyžívala. Ale přišla jsem do jejich kultury, tak se musím přizpůsobit a už je to lepší než na začátku,“ směje se česká rozehrávačka.
Eliška Joklová po příletu ze zámoří nastoupila k přípravnému duelu s Jižní Koreou
Americký způsob života pociťuje na vlastní kůži i mimo palubovku, volný čas tráví většinou s mimoamerickými spoluhráčkami. „Bydlíme všechny v jedné budově, často hrajeme hry, snažíme se vymyslet nějaké výlety, když máme volno. Hodně držíme spolu a vytvořily jsme si tam takovou evropskou partu,“ přibližuje Joklová.
Součástí zmiňované evropské party v Minnesotě je i druhá česká basketbalistka Emma Čechová, kterou sice o sezonu připravilo zranění, ale Lynx se o ni postarali. „Bylo to trochu štěstí v neštěstí, že tam tu péči má skvělou a rehabilituje od prvního dne. Ale jinak s námi je celou dobu a je to určitě ulehčení, že jsme dvě Češky,“ uzavírá Joklová.
