Článek
Co si sbalili čeští basketbalisté do Asie? Nové obleky, boty navíc i speciální brýle
Skutečně kotník drží?
Překvapilo mě, co se všechno kolem mého zranění strhlo. Dostal jsem bez přehánění snad dvacet zpráv s otázkou, jak kotník vypadá, to se mi dosud v kariéře nestalo. Ale abych odpověděl, vypadá to podstatně líp, než jsem si myslel v první chvíli podle toho tenisáku, kterým mi v oblasti kotníku natekl a šíleně se zbarvil.
Lekl jste se v první chvíli, že vás zranění může připravit o účast na mistrovství světa?
Samozřejmě, že v člověku hrkne. Každého by mrzelo přijít na poslední chvíli o šampionát, na nějž čekalo několik generací basketbalistů u nás. Během pár dnů ale nastalo s kotníkem razantní zlepšení, ani vyšetření nepotvrdilo nic vážnější než jen drobné natažení vazů. Už jsem schopen normálně chodit a když už mě něco takového potkalo, tak jsem rád, že se zranění ukázalo v únosné formě a že mohu odletět.
Budete mít nyní v Koreji během aklimatizačního pobytu nějaké tréninkové úlevy?
Pár dnů tam bude trénink asi beze mne. Naskočit v Soulu do turnaje hned o víkendu by bylo na hraně. Budu se spíš šetřit, abych byl příští týden nachystaný na generálku s Litvou. Možná na mě může mít pozitivní vliv, že budu mít klidnější prostor pro aklimatizaci, ale všechno se uvidí až na místě.
Jak vidíte jako dočasně nehrající kapitán aktuálně národní tým?
Problémy máme zatím v obraně, s takovou bychom proti papírově silnějším soupeřům asi těžko uspěli. Snažíme se to ale vylepšit a trenér říká, že jsme typy, které se k nejlepší hře vyšponují v ostrých zápasech, tak snad i v tom má pravdu. Jak se blíží začátek šampionátu, už všichni tak nějak cítí tíhu okamžiku, ale než by to měla být pro nás nějaká deka, věřím, že půjde o pozitivní tlak, který nás nahecuje a pomůže vytáhnout se k co nejlepšímu výkonu.
Tomáš Satoranský (vlevo) a Pavel Pumprla během odletu basketbalové reprezentace na MS 2019 do Číny.
Věříte, že během šampionátu Česko ovládne basketbalová horečka?
Mně přijde, že už to začíná teď. Pozornost kolem nás je veliká, vidíte i ten mumraj na letišti. Skupinka čtrnácti prakticky dvoumetrových chlapů tady byla velkou atrakcí. Najednou mi v posledních dnech přáli štěstí i lidi, o kterých vím, že basket normálně vůbec nesledují. Pro český basket je účast na MS unikátní. Odjíždíme s hlavou nahoře a chceme se tak i vracet.
Kvůli basketu jste ještě nikdy nebyl tak dlouho mimo domov, jak složité bylo loučení a balení?
Vychází to minimálně nějakých dvacet dnů, takže nějaké slzičky dětí tam byly. Pokud jde o balení, to obstarávám vždycky sám, abych předešel zbytečnému konfliktu, že mi tam něco žena zapomněla dát. Rozdíl byl hlavně v tom, že si člověk nebere jen troje trenky, ale spíš všechny, co doma má, aby je při tak dlouhém pobytu nemusel točit naruby.
Trenér Ronen Ginzburg na letišti v Praze.
Budete mít při zápasech ve skupině v Šanghaji nějakou rodinnou podporu?
Manželka chtěla jet moc, jenže s našimi třemi potomky by to bylo extrémně náročné a sama odjet nemohla. Věřím, že se tam ale nějací naši fanoušci objeví. V Šanghaji se otevírá Český dům a od lidí z basketbalové federace vím, že byl o lístky docela zájem.
