Cesty za vrcholy: ultramaratónská návštěva a trable s vodou, technika kolabuje

„Pondělí bylo ve znamení ultra. Ultravytrvalec David Chrištof se mnou běžel kus cesty a pomohl mi s vozíkem. Jo, to je ten borec, který doběhl z Prahy do Londýna nebo taky do Afriky a dělá to pro dobrou věc - dostupnou vodu pro všechny," popsal Kujan svoji krátkou návštěvu.

Kroupy, déšť, po zdolání půlmaratónu se stalo v pondělí nečekané - nepromokavá bunda promokla, což mělo za následek, že tělo začalo odmítat poslušnost a třást se. „Naštěstí jsem u lesa objevil jednoduchou stříšku zbouchanou z prken. Schoval jsem se před deštěm a začal vařit čaj. Jenže ani po hodině déšť neustával, takže jsem sundal suché oblečení, do kterého jsem se převlékl a s odporem šel zpátky do mokrého a vydal se znovu na cestu," popsal Kujan hrátky s přírodou. Tentokrát prohrál.

S přibývajícími hodinami se počasí ale umoudřilo, Ne však technika, která běžci měří kilometry, převýšení a další náležitosti okolo. „Už druhý den nemohu exportovat data z hodinek, dnes nešel ani nabít telefon. Zřejmě do vodotěsného chytráka asi nateklo," polemizoval nad sporttestrem Kujan, který ve stejný den takto řešil i „nepromokavou" bundu, která se stala promokavou. A pak že zázraky se nedějí.

Dnes se ukáže, jestli se technika probudí k životu. Sušení by po úterním maratónu mělo proběhnout pod střechou, les vystřídá penzión. Máme sice jedenadvacáté století, létáme do vesmíru, hodinky umí spočítat nepřesný došlap nohou, ale voda stále vítězí. Je to prostě živel.