Hlavní obsah

Zastavený růst Čecha nezastavil. Nikdy neměl chodit, teď běhá závody

Čtyřiadvacetiletý Lukáš Petrusek nedbá na svoji diagnózu a nepřipouští si, že do svých pěti let vůbec nechodil. Přestože trpí vrozenou achondroplazií, tedy zastaveným růstem, běhá denně pět kilometrů a často se účastní běžeckých závodů. Teď se postavil na stejnou startovní čáru i s profíky.

Běžec, který neměl nikdy chodit

 
Článek

Růst se u Lukáše zastavil na 140 centimetrech. Lékaři byli dlouho přesvědčeni o tom, že Lukáš nikdy nebude chodit a předpovídali mu život na invalidním vozíku. Do svých pěti let vůbec nechodil. Přesto se dokázal poprat s osudem i s ostatními překážkami, které někdy dokonce sám vyhledává.

"Sport pro mě znamená vášeň, adrenalin, je to zkouška, co dokážu, či nedokážu. Hendikep si totiž člověk tvoří jen v hlavě," říká Lukáš Petrusek. Pouhý posluchač těchto slov by jen těžko uvěřil, že Lukáš musel trpět, aby mohl dělat pro ostatní vcelku „obyčejné" věci. Miluje sport a všechny výzvy, které přináší. Od svých pěti let se věnuje fotbalu, ve třinácti začal s běháním. Už má za sebou i půlmaraton. Dlouho lyžoval, běhá na lyžích, bruslí, zvládá i tenis a jezdí na kole.

"Každý den běhám zhruba pět kilometrů. Za jakéhokoliv počasí, ať už je mráz, zima, mlha, déšť nebo horko, vždy se snažím vyběhnout. V závodním období zhruba od dubna se pak soustředím i na psychickou přípravu, jako je poslech hudby, procházky, rozbor tratě, četba a podobně. Už nedávám takový důraz na silový a pohybový trénink," popisuje Lukáš a svými výčty připomíná spíše profesionálního sportovce nebo trenéra.

Lukáš se pravidelně účastní běžeckých závodů. Naposledy byl hostem série závodů RunTour, jejíž zatím poslední zastávka proběhla 18. srpna v Liberci. "Mám radost, že jsem se mohl postavit na stejnou startovní čáru se všemi různými závodníky, že neexistuje překážka mezi startujícím hobíkem, který běhá třeba jen jednou za týden, a profesionálem, jako je Eva Vrabcová-Nývltová, Petra Kamínková, Jiří Homoláč a další," říká Lukáš Petrusek.

Hlavním heslem tohoto závodníka malého vzrůstem, velkého duchem je, že i malí lidé dokáží velké věci. Pokud může běhat on, můžete i vy. Lukáš radí, jak na to: "Úplně stačí začít tím, že vstanete z gauče a projdete se kolem domu. I to je napoprvé vítězství. A dále potom laťku postupně každý den nebo týden zvedáte. Když si zkusíte nějaký krátký závod, atmosféra vás pohltí a o motivaci máte rázem postaráno. Opravdu není důležité být vítěz, ale hlavně získat dobrý pocit. Když budete dělat věci s úsměvem, a ne s myšlenkou, že něco musíte, všechno nakonec půjde. Vítěz je každý, kdo doběhne."

Reklama

Související témata: