Lekce pro Procházku. Před soupeřem klobouk dolů, říká česká hvězda Oktagonu

Patriku, jaké pocity ve vás zůstávají krátce po zápase?

Momentálně převládá velké zklamání, i když asi ne v takové míře jako u Jirky. Dokážu se ale do jeho pocitů vcítit. Sám totiž po zápase přiznal, že si nechal vyhraný zápas protéct mezi prsty.

Kde podle vás nastal klíčový moment, který rozhodl?

Jirka moc chtěl. Nechci říct, že do toho šel zbrkle, ale nesoustředil se tolik na poraněnou nohu. Mohl si klidně počkat do druhého kola, do kterého by třeba Ulberg ani nenastoupil. Měl to víc vyčekat, trefovat to z dálky a zbytečně nechodit do té kapsy za každou cenu.

Vy osobně si myslíte, že by Ulberg s tou poraněnou nohou zvládl ještě pokračovat?

Záleželo by na tom, kolik dalších kopů by Jirka ještě vyslal. Tohle je totiž zranění, se kterým se hrozně těžko bojuje. Nejde ani tolik o bolest, ale o to, že ta noha prostě nefunguje. Kdykoli se chtěl Ulberg posunout dopředu, tak zvláštně zaškobrtl nebo dokonce spadl. Bylo vidět, jak moc ho to ovlivnilo.

Překvapila vás Procházkova taktika, kdy se zaměřil na kopy, které se ukázaly jako velmi účinné už od začátku?

Fungovaly i díky tomu, že poměrně brzy přišlo zranění. Potkali se tam v jeden moment, kdy byl Jiří v lepší pozici… Trochu bych to možná přirovnal k Radku Gudasovi a jeho zákroku na Austona Matthewse, akorát bez bruslí. (úsměv) Jirka už ani nemusel dávat údery rukama, stačilo se držet na distanc, dál kopat a vyčkat si to až do druhého, případně třetího kola. Ulberg by s tím už dlouho nevydržel.

Byla to tedy velká taktická chyba?

Dá se říct, že ano. Na druhou stranu to chápu – Jirka měl před sebou historický moment a možnost znovu dosáhnout na zlato. Už před zápasem zmiňoval, že pokud bude mít příležitost, bude chtít Ulberga ukončit. Teď tu šanci měl, ale přišel tam hák v momentě, kdy Jiří až příliš zkrátil vzdálenost.

Už po prvních kopech Procházka na soupeře mluvil a snažil se ho vyburcovat k přestřelce po vzoru Maxe Hollowaye. Co jste na to říkal?

Říkal jsem si: Proč? Nemusíš to teď dělat, buď chytrý, nespěchej na to. (smích)

Bolí to víc, když je tak blízko vítězství?

No jasně. Říkám, že nejhorší je prohra, když člověk v zápase vlastně nic neukáže – třeba když v první minutě přijde šťastný úder. Možná je ale tohle ještě horší. Jiří byl blízko toho, aby dosáhl na zlato, ale soupeř mu to nakonec takhle vzal.

Ulbergovi k vítězství stačilo 27 úderů. Překvapilo vás na jeho výkonu něco?

(Zamyslí se) To, že je to kvalitní zápasník, věděli všichni – proto šel i o titul. Možná mě ale překvapil jeho klid po zranění, protože si musel říkat: ‚Tyjo, teď je to v háji.‘ Přesto ale nezpanikařil a v tak velkém zápase udržel nervy na uzdě. Klobouk dolů před ním.

Kdo by pro něj mohl být prvním titulovým vyzyvatelem?

Polotěžká váha je nabitá, i když lehce zamotaná. Já bych si tam dokázal představit Magomeda Ankalaeva.

Koho byste naopak viděl jako dalšího soupeře pro Procházku?

Pro naše česko-slovenské a evropské fanoušky bych si přál zápas Procházky s Janem Błachowiczem někde v Evropě. Ideálně v O2 areně nebo v Polsku.

Procházka teď s partnerkou očekává narození dcery. Měl by si tedy podle vás dát pauzu a odpočinout si?

Nemá teď kam spěchat, má velkou fanouškovskou základnu, na něj se nezapomene. Jeho styl je atraktivní, proto ho lidé sledují. A jak se říká – se štítem, nebo na štítu. Teď to bohužel bylo na štítu. Jeho návrat bych viděl nejdříve v zimě.

Překvapilo vás, jak velkou podporu měl v Miami? Jeho soupeře naopak před zápasem i během tiskové konference fanoušci vybučeli.

Jo, i ne. Američani jsou emotivnější, Jirka je tam oblíbený. Je tam větší hvězda než u nás.

Co si z tohoto zápasu může vzít?

Je to tvrdá lekce, tvrdý chleba na kousání. Občas je to i o taktice, ale vrátím se k tomu, že právě tohle dělá Jirkovy zápasy atraktivní – netaktizuje, jde tam all in.

Navíc to nefunguje jako v jiných sportech, kde může člověk za pár dní znovu vyhrát. V MMA se na další zápas čeká několik měsíců.

Tohle si člověk nese v hlavě celou svou kariéru i život. Následující dny budou pro Jirku hodně hořké. Jsem zvědavý, jak to zpracuje a jak se s tím popere. Věřím ale, že na to má.