Philipsen se v divoké etapě dočkal a zdramatizoval boj o zelený dres. Belgičan v cíli zadržoval slzy

Cyklisté v úvodu museli zdolat celkem čtyři menší hodnocená stoupání, zvlněný profil tak přinesl pořádně divoký start. Dopředu se vydalo několik klasikářů, ujet zkoušel také Mathias Vacek, ale nástup českého šampiona měl krátkého trvání.

Peloton se posléze rozdělil na dvě části, vzadu uvízl vedle Vacka také aktivní Mads Pedersen, jenž si chtěl pojistit zelený trikot, nebo i třetí muž průběžného pořadí Isaac del Toro. Po chvíli se ale jezdci na celkové pořadí spojili do společné skupiny, zatímco vepředu šlapala šestnáctka jezdců v úniku včetně Quinna Simmonse, Mathieu van der Poela nebo Jaspera Stuyvena.

Právě zkušený 34letý Belgičan při své desáté účasti na Tour de France toužil po svém prvním etapovém triumfu a jako poslední se držel před skupinou pronásledovatelů, která čítala před čtyřicet jmen. Nechyběl Pedersen ani elitní sprinteři Jasper Philipsen nebo Olav Kooij, ale například Biniam Girmay nebo český mladík Pavel Bittner šlapali daleko za čelem závodu.

Enormní úsilí Stuyvenovi ovoce nepřineslo, klasikář z týmu Soudal-Quick Step byl dostižen necelé čtyři kilometry před cílem. Šlo se tak do hromadného spurtu.

Philipsen využil práce Van der Poela, týmového parťáka z Alpecin-Premier Tech, a konkurentům nedal žádnou šanci. „Tohle vítězství mě stálo pár let života. Bojoval jsem někde mezi skupinami a myslel, že šance na výhru je pryč. Ale vymysleli jsme plán, kluci mě dotáhli před čáru a vyšlo to,“ pochvaloval si.

Osmadvacetiletý Belgičan zapsal 11. kariérní vítězství na Tour de France, první letošní poté, co v předchozích sprinterských dojezdech byl dvakrát třetí, jednou čtvrtý a dvakrát pátý. „Tahle Tour byla pořádná horská dráha emocí. Před startem jsem se cítil ve formě svého života, ale prvních dvanáct dní bylo prostě hrozných. Měl jsem velké pochybnosti, na Instagramu jsem o sobě četl hrozné věci. Ale tým ve mně věřil, chci všem moc poděkovat. Tohle je hodně sladké,“ říkal dojatě se slzami v očích.

Philipsen ještě výrazně zdramatizoval boj o zelený trikot, jenž získal před třemi roky. Na Pedersena, který sice ovládl sprinterskou prémii, ale ve finiši na nejlepší nestačil, totiž ztrácí už pouhých sedm bodů. „Nadcházející etapy budou hodně těžké, ale budu bojovat až do Paříže,“ přislíbil Philipsen.

Sprinteři už další šanci nejspíše nedostanou, a tak může rozhodovat až závěrečná etapa v Paříži, která ale se třemi výjezdy na Montmartre nebude snadná ani pro univerzály Pedersenova typu.

Ve čtvrtek opět půjdou do akce vrchaři, v plánu je v rámci 18. etapy z Voironu do Orcières-Merlette pět hodnocených stoupání včetně dvou vrcholů první kategorie.