Článek
Trápící se hráči Ostravy měli svěšené hlavy a zaplněný hostující kotel naštvaně skandoval: „My chceme Baník!“ Po vysoké prohře 1:4 si pak zhruba 250 příznivců hostí s fotbalisty současnou situaci několik minut emotivně vyříkávalo. A jemná slova určitě nepadala…
„Nemohlo to být věcnější a trefnější. Myslím si, že každé slovo byla absolutní pravda a že i hráči si to uvědomují. Jsem naštvaný, spíš nasr…, i pro mě je to frustrující,“ přiznal zklamaný kouč Baníku Ondřej Smetana. Jeho tým je dvě kola před koncem základní části stále předposlední.
„Fanoušci sem jedou celý den a pak vidí to, co my za devadesát minut na hřišti předvedeme. Tak nám řekli asi trefná slova. Asi bylo potřeba nám to říct, abychom se probrali, protože takhle jako Baník nemůžeme vystupovat,“ pověděl Ondřej Kričfaluši.
První a poslední radost Ostravy v Jablonci.
Co jim rozladění fanoušci vyčítali? „Asi bych to nechal mezi námi a fanoušky. Myslím, že je to diskrétní věc, kterou si musíme vyřešit navzájem a nemělo by se to asi dostat ven,“ dodal Kričfaluši.
Ale jeho další věty mnohé naznačují. „Jablonec chtěl vítězství asi víc, nebo to tak možná vypadalo,“ řekl Kričfaluši, který sice dokázal ve 24. minutě po rohovém kopu vyrovnat na 1:1, ale na další inkasovaný gól z konce první půle po autovém vhazování už trápící se tým odpověď nenašel. Naopak v závěru ještě dva kusy dostal.
„Druhý gól mě štve nejvíc. Se Slavií jsme dostali gól z autu, teď také. Ze standardních situací máme naopak těžit, ale nesmíme z nich góly dostávat. Musíme si to říct, protože to jsou laciné branky, na které se máme nachystat. Nejde o nic, co bychom nevěděli,“ láteřil Kričfaluši po třetí prohře v řadě, po níž již Baník na třinácté Teplice se zápasem k dobru ztrácí sedm bodů.
„Naše situace se nevyvíjí dobře. Fackuje nás to ze všech stran a nejsme schopni najít cestu ven. I když si myslím, že tomu dáváme na tréninku sto procent, ale pak jdeme na hřiště a vypadá to, že si chceme jenom zahrát. Ten přístup od nás všech se musí v zápase změnit, jinak nemáme šanci na úspěch,“ uzavřel Kričfaluši před smutnou a dalekou cestou do Ostravy.
