Článek
„Po neuznaném gólu a zákroku na Tomáše Chorého emoce stouply. Tyhle situace vždy někomu pomohou, někomu ne, někdo může cítit křivdu. Každopádně budí hodně emocí, hráči si pak vše vyříkávají. Ale od těchto momentů nervozita v zápase výrazně stoupla,“ probíral se Trpišovský možnými příčinami, proč se utkání vyhrotilo.
Neuznaná branka Mubaraka Suleimana padla ve 38. minutě. Ovšem na hřišti i mezi lavičkami začalo vše vřít už zhruba deset minut předtím. Liberečtí se nejprve vztekali, protože domácí Ivan Schranz nedostal v 28. minutě žlutou kartu za stažení Toumaniho Diakiteho.
Chvilku poté běsnili slávisté poté, co hlavní rozhodčí Ondřej Pechanec neposoudil zákrok od Diakiteho na Mojmíra Chytila jako faul a následný souboj Jana Bořila na Lukáše Maška už jako nedovolený vyhodnotil. Negativní atmosféra v tu chvíli zaplavila Eden a utkání pak v silně nervózním duchu jelo až do konce.
Hráči Liberce kolem rozhodčího Ondřeje Pechance po jednom z faulů během utkání na Slavii.
„Zápas byl soubojovější a bojovnější, než když jsme hráli nedávno v Plzni. Hodně se nakopávalo, hra byla strašně rozkouskovaná. Nechci říct, jestli to mohl rozhodčí jinak posuzovat. Ale faulů bylo moc na obou stranách, fotbalu bylo málo,“ shrnul liberecký kouč Radoslav Kováč.
Do toho třikrát zasahoval VAR. Slavia přišla po jeho zásahu dvakrát o gól, Liberec o penaltu. Pokutový kop nakonec zahrávali domácí po souboji Lukáše Maška s Tomášem Chorým, který penaltu proměnil. Taky se hodně řešilo, jestli se mělo kopat.
Sudí Pechanec odpískal celkem 34 faulů (16 slávistických, 18 libereckých). Čistého času se hrálo necelých čtyřicet minut. „To zase ještě není tak málo, ale chceš hrát víc. Ale nevím ten metr… Je spousta rozhodnutí, které nejsou dobře vyřešené. Emoce jsou obrovské,“ vykládal Kováč.
Emoce byly vidět, létaly nadávky, členové obou realizačních týmů pořád něco řešili, hádali se, oba trenéři dostali žlutou kartu. „Měli bychom to emočně lépe zvládat,“ uznal Kováč s odkazem na chování svého štábu.
Trenér Slovanu Liberec Radoslav Kováč během utkání na Slavii.
„Připomínalo mi to derby nebo jiné velké zápasy. Nepamatuji si ligové utkání, ve kterém by bylo po verdiktech rozhodčího tolik nervozity. Bylo jí hrozně moc,“ připojil Trpišovský.
„Nečekal jsem, že to bude taková válka. Ale už po prvních deseti minutách jsem cítil, že v zápase bude mraky soubojů. Byly tam hned dvě kontroverzní situace na obou stranách, v první půli to byla taková bramboračka,“ poznamenal Chorý.
Napětí nezmizelo ani se závěrečným hvizdem. Oba tábory si ještě plno věcí vysvětlovaly, například Chorý s Kováčem. „Pracovaly emoce. Když na mě během zápasu třeba N'Guessan šlápl, křičeli na mě z liberecké lavičky, ať vstávám. Samozřejmě to neříkali takhle hezky. Já na ně taky křičel. Po zápase jsme si to vyříkávali. Pak se do toho pustil někdo z jejich realizáku, ale nic hrozného to nebylo. Párkrát jsme po sobě houkli. Klasika. Bylo to trošku vyhrocené. Ale tohle mám rád,“ líčil Chorý.
Poštěkávali po sobě ale i další, po jednom z členů realizačního týmu hostí dokonce ze severní tribuny vystartoval jeden z fanoušků. „Viděl jsem vše velmi matně. Nevím, co k tomu říct. Utkání bylo hrozně nervózní. Slavia potřebovala vyhrát za každou cenu a my byli pořád ve hře. Slovní potyčky byly, ale vše proběhlo, bych řekl, v normě,“ komentoval Kováč dění po konci utkání.
„Viděl jsem chumel lidí před sebou. S Kovym (Kováčem) jsme si povídali o tom, že je škoda, že utkání takhle znervóznělo. Vím, že tam byl nějaký incident, ale nevím, čím byl vyvolaný,“ popisoval Trpišovský. Nakonec byl spokojenějším trenérem. Ovšem po zápase, který reklamou na českou ligu nebyl.
