Článek
Co vám běželo hlavou, když jste mířil na plzeňský stadión k podpisu smlouvy?
Vzpomněl jsem si, jak jsem do Plzně před sedmi lety přicházel poprvé. Pomalu jsem nevěděl, kde mám odbočit, třásl jsem se, koho na stadiónu potkám. Teď se těším z návratu. Přijde mi, jako kdyby žádný rok a půl ani neuběhl. Jako bych se vzbudil a jdu na trénink. Samozřejmě, pocity mám nyní odlišné: tehdy jsem šel do nového, nyní do známého.
V Liberci jste si vybudoval silnou pozici, tým šlapal. Bylo těžké odejít?
Nebylo to vůbec jednoduché. Cítil jsem se v Liberci skvěle, fotbal mě tam bavil, těšil jsem se do kabiny, je tam výborná parta.
Když jste s vedením Slovanu definitivně nenalezl společnou řeč ohledně prodloužení smlouvy, byl prioritou návrat do Plzně?
Plzeň je v posledních letech nejúspěšnější český klub, je tu dlouhodobě vynikající parta, krásná aréna. A lidé, kteří mi dávali najevo, že mě mají rádi, přestože jsem odešel do Liberce. Navíc s rodinou v Plzni žijeme. Postupně jsem se tedy k návratu do Viktorky přikláněl víc a víc. Nakonec se to vyvinulo tak, že jsem zpátky.
Hrála zásadní roli ve vašem rozhodování délka smlouvy? Liberec vám údajně nabízel pouze jednoroční.
Co se týká délky smlouvy, byl to možná nejzanedbatelnější parametr, abych do Plzně šel.
Co bylo podstatné?
Rodina, možnost hrát o Ligu mistrů, známí lidé.
Návrat vám doporučoval váš krajan, útočník Michal Ďuriš, nejlepší střelec Plzně v uplynulé sezóně...
Byli jsme s Michalem v kontaktu, bavili jsme se o tom. K mému překvapení mi návrat doporučoval, asi se nebojí o své místo.(směje se) Je rád, že jsme zase spolu v Plzni.
Existuje i varianta, že se sejdete v jednom dresu i na ME ve Francii. Figurujete v širší nominaci, slovenský tým má navíc problémy s útočníky...
O tom teď nepřemýšlím. Nominace je daná, nyní mi začíná dovolená.
