Hrozila mu vojna, pak zazářil na MS. Mahmič teď popsal zamotaný přestup za 125 milionů

Gólový debut zažil exliberecký Ermin Mahmič po bleskovém přestupu na nečekanou adresu k nováčkovi turecké ligy FK Corum. Na hřiště šel po pauze za stavu 0:2 a v 77. minutě snižoval na 2:5, když nepatrně lízl míč hlavou a tečoval ho do branky.

„V posledních dnech a týdnech se toho dělo hodně, ale já jsem se tím příliš nerozptyloval. Pro mě bylo důležité být na hřišti, být stoprocentně fit a připravený,“ řekl pro Slovan+ v obsáhlém rozhovoru, ve kterém se rozloučil s Libercem, v jehož dresu prožil snový rok s vrcholem na světovém šampionátu.

Když vloni v září debutoval v základní sestavě Slovanu na hřišti Baníku, také se hned v modrobílém dresu prosadil. „Byl to samozřejmě skvělý vstup, ale myslím, že podle jednoho gólu se to ještě nedá soudit. Člověk to musí potvrzovat nejen v jednom utkání, ale v dalších a dalších zápasech, zkrátka v průběhu celé sezony,“ zavzpomínal na začátek angažmá pod Ještědem, které mu změnilo kariéru.

„Byl to pro mě v podstatě nový začátek v nové zemi, nový jazyk, úplně všechno nové. Kromě té sportovní stránky ve mně zůstalo hodně věcí, které se týkají osobní roviny. Právě to ve mně rezonuje hodně, protože v tom jsem se podle mě posunul nejvíce. Udělal jsem tam, myslím, velký krok dopředu a mám pocit, že si to prostě skvěle sedlo. Všechno do sebe výborně zapadlo a celý ten rok proběhl přesně podle představ,“ hodnotí angažmá ve Slovanu, jehož klíčovým hráčem se v průběhu minulého podzimu rychle stal.

„Sebevědomí mi nechybí. Vím, co dokážu, a nenechám si od nikoho namluvit, že bych na něco teď neměl nebo že bych nebyl dost dobrý. Za tím si vždy stojím. Věřil jsem si, že se prosadím, protože věřím svým kvalitám,“ přiznal sebejistě 21letý ofenzivní záložník.

Ještě minulý podzim mu přitom reálně hrozilo, že bude muset na půl roku na vojnu, která je v Rakousku povinná. „Řešili jsme to jako seriózní problém. Naštěstí tam zasáhl rakouský svaz, aby mohl hrát a nešel na vojnu. Byť je v rakouské jednadvacítce brutální konkurence, je v širší nominaci,“ vysvětloval vloni v říjnu majitel Liberce Ondřej Kania.

Mahmič pak hrozbu odvodu zažehnal v polovině listopadu debutem za rakouskou jednadvacítku. „Nebylo úplně snadné to zpracovat, seběhlo se to strašně rychle. Nebyl jsem na to připravený, že bych tam měl z ničeho nic jít. Ale brzy se to vyřešilo a pak už bylo zase všechno v pořádku,“ poznamenal.

Na jaře si pak hráč s rakouským i bosenským občanstvím vybral kvůli mistrovství světa reprezentaci balkánské země. „Byl to delší proces, který neproběhl ze dne na den. Všechno se vyvíjelo v průběhu několika měsíců. Nebylo úplně snadné sehnat všechny potřebné dokumenty. Nakonec se ale všechno včas stihlo a dopadlo to velmi dobře. Zahrát si na mistrovství světa je podle mě ten největší fotbalový vrchol. A hrát za svou zemi to posouvá ještě o úroveň výš. Byla to doslova pohádka, jak jsme mistrovství odehráli a jak to celé proběhlo,“ připustil Mahmič, který Bosně a Hercegovině pomohl dvěma góly k postupu ze skupiny.

„Všechno se seběhlo strašně rychle, když jsem šel na hřiště. Moc jsem nepřemýšlel o tom, co by se teď mělo stát a co mám dělat. Prostě to byl bleskový sled událostí. A bylo toho strašně moc. Zpočátku mi to snad ani nedocházelo, až po zápase v kabině jsem si plně uvědomil, co se to vlastně stalo. Byl to naprosto neuvěřitelný pocit,“ zavzpomínal na pocity po svém prvním gólu.

Přestože pak v play off s parťáky vypadl s domácími USA, po návratu zažíval velkou slávu.

„Vůbec jsem nečekal, že nás bude vítat tolik lidí. Byl to zážitek, na který se nezapomíná – nejen v Rakousku, ale také v Bosně. S něčím takovým člověk prostě nepočítá. Když nám řekli, že máme přijít a že se tam něco chystá a organizuje, ani ve snu by mě nenapadlo, že to nabere tak obrovské rozměry. Člověk je samozřejmě nesmírně vděčný, že tohle vůbec může zažít a odnést si takové zkušenosti. Zároveň je to ale další impuls k ještě větší motivaci a dřině, kterou do toho musíte dát. Protože to není… jak se říká, úspěch nepřijde sám od sebe, ale musíte pro něj pracovat dál,“ konstatoval.

Za Liberec už si nezahrál. Dlouhé týdny se řešil jeho přestup. Blízko měl do Celtiku Glasgow, nakonec skončil na nečekané adrese u nováčka turecké ligy FK Corum, ve kterém se uvedl gólem.