Článek
Ani čtvrtý soutěžní zápas po reprezentační přestávce jste nevyhráli. Jaká je v kabině nálada?
Jsme na dně. Dostali jsme se tam sami, takže se z něj musíme i sami odrazit. Sebrat se jako chlapi, jako Sparta, a vystoupat zase zpátky na vrchol. Tam, kam patříme.
V nastavení prvního poločasu jste chytil Mešanovičovi penaltu. To byl přece moment, který měl mužstvo zvednout.
Věděl jsem, kam to kopne. Byl jsem rozhodnutý, že na tuhle stranu půjdu. Byl to můj nejkrásnější okamžik ve Spartě, ale z vrcholu blaha jsem spadl zpátky na zem. Věřil jsem, že nás chycená penalta nakopne, abychom nezopakovali první poločas a začali po přestávce jinak. Bohužel se tak nestalo.
Jak si vysvětlujete, že vás Slavia v celém zápase přehrávala?
Jsme hrozně na houpačce. Minulé kolo jsme odehráli dobrý zápas ve Zlíně. Výsledkově jsme ho sice nezvládli, ale výkon už byl jiný. Jenže pak předvedeme výkon jako v derby a logicky nemáme nic. Nevybavuju si ani žádnou vážnější šanci z naší strany. Jsme jaloví v defenzivě, neklape nám to. Slavia nám dala jasné varování, že se musíme probrat.
Důkazem byl i první inkasovaný gól po odrazu od tyče, na který nikdo z vás nereagoval...
Slavia měla hodně šancí již před tím, tahle už skončila gólem. Ani jsem neviděl, odkud střela vyletěla. Tušil jsem, že na ni už nedoskočím. Pak jsem jen viděl dorážejícího Mešanoviče a jeho ruce nad hlavou. Dorážka mě trošku lízla, ale bylo to málo.
Co říkáte na sparťanské fanoušky, kteří po zápase vnikli na hřiště a hnali se k lavičkám?
Někdo zařval, ať běžíme ze hřiště. Nic dramatického to nebylo. Věřím, že by nám nic neudělali. Když jsme vyhrávali jako klub, musíme i umět prohrávat jako klub. Víc bych to nekomentoval. Musíme dát hlavy nahoru. Teď nás čeká skvělý zápas s italským velkoklubem. V něm musíme razantně změnit styl hry.
