Koubek: Skončím, až nedojedu na kole do Kitzbühelu. Kouč Plzně o důchodu i plánech se Šulcem

Westendorf (od našeho zpravodaje) - Brzy čtyřiasedmdesátiletý kouč díky úspěchům s Plzní posunul do zcela jiné dimenze svůj termín překlenovací kouč, jak se nazval při příchodu do Viktorie před dvěma lety. Namísto očekávaného brzkého konce načne v Doosan Aréně třetí sezonu.

„Nějak jsem to neodhadl. Ale zadařilo se, tak pokračuju. Snad nám to vydrží. Každý rok je těžší. Z hlediska konkurence, ale i pro mě. Ale dokud to jde, jak zpívá Karel Gott, tak jedu dál, čeká mě další sál,“ směje se Koubek.

Kde ve vašem věku berete fyzické a psychické síly na neskutečně náročný fotbalový kolotoč?

Třeba tak, že jsem před pár dny jel na kole z Westendorfu do Kitzbühelu a zpátky. Třicet kilometrů. Jako každý rok. Až jednou nedojedu, tak to bude jasný signál, abych skončil. (směje se) Motivace být v tomto zápřahu je u mě větší než prožívat složitý důchodový život. Tohle je lehčí. Důchod je psychicky náročný, trenéřina taky. Ale jinak. Tato psychická náročnost mi vyhovuje víc než psychická náročnost důchodu.

V čem konkrétně?

Dává mi energii. Mám kolem sebe mladé hráče, chci vyhrávat. To mě baví víc než meditovat nad uplynulým životem a povídat si o nemocích. Samozřejmě, rodina strádá. Té se neustále omlouvám, ať mi toto lehké sobectví promine.

Na rozjímání nad uplynulým životem není v nabité sezoně rozhodně prostor.

Dozadu se ohlížím minimálně. Ženě se omlouvám neustále, ta trpí nejvíc. Ale ptám se jí: „Která poloha je vlastně sobecká, kdo jí má víc? Já, když mám práci a nejsem s tebou, nebo ty, kdybys mě měla u sebe svázaného?“ (směje se)

Vedete se ženou často tyto diskuse?

Poměrně ano. Ona mi fandí, respektuje moje rozhodnutí. Pocit radosti ale určitě nemá. Tohle je ta oběť, nemáme ani volné víkendy. Důchodci mají volno celý týden, já jsem pořád někde pryč. Člověka to musí pořád bavit, pochopitelně musí být zdravý. A někdo ho musí chtít.

Tohle všechno splňujete.

Pokud mi stav tělesné schránky tuto práci dovoluje a mám nabídku, říkám si, proč nepokračovat. Jsou i starší trenéři než já. Světoví. Roy Hodgson, Mircea Lucescuo. Nebo Claudio Ranieri, který je stejně starý jako já. Tohle jsou moje inspirace.

Jste evidentně stále v dobré kondici. Když běžíte na pozápasovou děkovačku k plzeňskému kotli, tak pěkně svižně.

Tím podávám důkaz, že jsem fit. Aby si lidi nemysleli, že Plzeň trénuje fyzicky slabší jedinec. Do skluzu se ale pouštět nebudu, jak mi je občas nabízeno. (smích)

Jste známý přísností, tvrdou rukou. Ubral jste v posledních dvou sezonách?

Jsou situace, kdy jsem neubral. Občas musím do situace vstoupit s určitou temperamentností. Celkově jsem ale asi ubral, protože mám skvělý realizák. Nemusím zbytečně plýtvat energií, ať řvou oni. Já připravuju tréninkovou náplň, taktickou stránku.

K dispozici už nemáte dlouholetou oporu, kapitána Lukáše Kalvacha. Jste v očekávání, jestli se vám ho podaří nahradit?

Ukáže se až v mistrovských zápasech. Přišly jiné typy hráčů. Herní modely měnit výrazně nebudeme, ale dají se v nich malinko pozměnit úkoly jednotlivých hráčů. Kreativita Kalvacha se dá nahradit například přidáním jednoho ofenzivního typu do zálohy. Věřím, že nahradit ho zvládneme. Očekávání je optimistické.

Ztratit můžete ale také klíčového muže Pavla Šulce, o jehož přestupu do zahraničí se mluví od jara. Počítáte s ním pro podzim nebo spíš ne?

Počítám s ním. Často s ním mluvím. Obávám se o jeho hlavu. Potřebuju od něj vědět zpětnou vazbu. Znám jeho psychiku, ale do hloubky nikdo nevidí. Potřebuju od něj vědět, že při šulciádě tohoto léta je schopný podávat za Viktorku stále stoprocentní výkon z pohledu absolutní motivace. A z pohledu nulového strachu ze zranění.

Co vám odpovídá?

Garantuje, že se můžu spolehnout.

Jedním z jeho potenciálních nástupců je 17letý talent Jiří Panoš. Jak vypadá před startem do ligy?

Zdá, že zesílil. Nevypadá vůbec zle. Ale do zálohy přišli Višinský, Ladra, Zeljkovič, je tam velký přetlak. Pokrok přes léto udělal Valenta. Dostal se z nejhoršího, vypadá dobře. Stejně tak Slončík. Jenže k mání jsou maximálně tři místa. Jde o to, aby kluci tohle chápali. Pokud vybojujeme evropské poháry, dostane se na každého. V tuto chvíli, pokud se stav kádru nezmění, máme nejsilnější kádr, co jsem v Plzni. Byť odešli Kalvach a Cadu.

Odchod Šulce by ale byl velkým zásahem.

Pavel je rozdílový hráč, nemusíme se vůbec bavit o tom, že by to tým poznamenalo. Jsou za ním čísla, góly, přihrávky jsou body. Když máte reprezentační zálohu Kalvach-Šulc-Červ a dva kluci z ní vypadnou, vliv na mužstvo to zákonitě musí mít. Přestup Šulce by problém byl, ale já s tím počítám. Umím s tím žít. Proto dostávají všichni plnohodnotnou zátěž. Myslím optimisticky. Ale tohle je fotbalový koloběh.

Která ze čtyř posil (Višinský, Spáčil, Zeljkovič, Ladra) má nejblíž do základní sestavy?

Nechci specifikovat, před startem do sezony by toto nebylo šťastné. Do základu můžou všichni. Nicméně pokud budou všichni zdraví, pokud zůstane Šulc, tak nový hráč asi těžko naskočí najednou. Někteří ale určitě.

Co se vám před startem do ligy, kterou rozjedete v pátek v Pardubicích, honí hlavou?

Že liga je stále těžší a bude těžší. Není tady jenom silná čtyřka, dotahovat nahoru se bude chtít Liberec i Jablonec. Dneska jdete na ligový zápas s týmem, jako je Plzeň, a nemáte jistotu, že vyhrajete, ani doma. S kýmkoliv. Když jsem Viktorku trénoval před deseti lety, šel jsem na některé zápasy uvolněný. Věděl jsem, že je prostě zvládneme. Dneska má každý tým slušnou výkonnost, i zásluhou vstupujících mladých trenérů, kteří mají vysoké vzdělání. Buďme ale rádi, že takovou ligu máme.

Zdá se, že hlavním favoritem bude opět Slavia, která je neskutečně nadupaná.

Sami slávisté říkají, že mají nejlepší kádr za deset let. Kádr nerozpouští, mladí hráči se zlepšují. Zároveň přicházejí posily. Slavia je favorit ligy, o tom není pochyb.

A Sparta?

Uvidíme, co se v ní bude dít. Vrátil se výborný trenér Priske, určitě v mužstvu nastane obrození. Uvidíme, na co to Spartě bude stačit. Především chci ale hovořit o nás.

Na co to tedy bude stačit Viktorii?

V létě proběhla kádrová evoluce. Nemůžeme ale říkat, že nepatříme mezi okruh mužstev, která chtějí být nahoře. Klademe si největší cíle.

Tedy i postup do Ligy mistrů? Druhé předkolo rozehrajete 22. července v Doosan Aréně se Servette Ženeva.

Liga mistrů není cílem, ale snem. Postoupit do skupinové fáze z nemistrovské části je nesmírně těžký úkol. Buďme realisté, tohle se ještě nepodařilo žádnému českému klubu. Cesta je pořádně zarubaná. Ale snít o Lize mistrů rozhodně budeme.