Liberec volá po povolení hrát na umělé trávě. Pro náš klub by byla nejvýhodnějším řešením, říká Kania

Českým fotbalovým prostředím rezonuje kvalita hracích ploch na stadionech a na požadavek po zpřísnění licenčních podmínek u kvality hracích ploch reaguje i fotbalový Liberec, který se kvůli geografické poloze spolu s Jabloncem pravidelně potýká v zimních měsících s mizerným terénem.

„Rádi bychom prostřednictvím tohoto dopisu za náš klub vyjádřili podporu Ligovému výboru v iniciativě týkající se zpřísnění požadavků na kvalitu hracích ploch v Chance Lize prostřednictvím investic do tzv. hybridních trávníků,“ napsal šéf Liberce Ondřej Kania v otevřeném dopise řediteli LFA Tomáši Bártovi, ve kterém zároveň představil dva konkrétní kroky ke zlepšení hracích ploch.

„Vypsání tendru na společného dodavatele hybridního trávníku a souvisejících technologií (například UV lamp) pro celou ligu, aby kluby měly co nejvýhodnější podmínky při realizaci této investice,“ navrhuje Kania společné výběrové řízení.

„Nikdo nás tak nemůže podezírat z toho, že bychom nechtěli investovat do trávníku. Naopak. Tuto iniciativu absolutně podporujeme. Snažíme se však na celou problematiku dívat komplexně. Pokud na hlavním stadionu zrealizujeme investici do všívaných vláken, měli bychom tak z důvodu eliminace zdravotních rizik pro naše hráče učinit i na tréninkovém hřišti,“ zdůrazňuje Kania nutnou investici i do tréninkových ploch a vyzval Ligový výbor k oslovení finančních institucí, které by klubům usnadnily investice.

Zároveň Liberec otevřel diskusi o možnosti hrát ligové zápasy na umělé trávě. „Víme, že téma je citlivé a není příliš populární, ale z dlouhodobého hlediska je nemalá pravděpodobnost, že v konkrétních případech bude nevyhnutelné povolení umělé trávy jako regulérního povrchu, na kterém se dá naše liga hrát,“ píše Kania s tím, že na umělém povrchu se standardně hraje ve Švýcarsku či skandinávských ligách i v evropských pohárech.

„Z analýzy našeho mikroklimatu a lokálních podmínek jednoznačně vyplývá, že pro náš klub, by byla dlouhodobě umělá tráva jednak ekonomicky, ale především funkčně nejvýhodnějším řešením. Tímto nechci říct, že bychom k umělé trávě automaticky přistoupili. Chceme nejprve zrealizovat investici do všívaných vláken a posoudit, zda se v našich podmínkách jedná o zásadní kvalitativní změnu. Nicméně z našich analýz vyplývá, že Liberec v kombinaci s nadmořskou výškou, četností srážek a umístěním v údolí pod horami má sám o sobě výrazně horší předpoklady pro existenci kvalitních herních povrchů z přírodní trávy, než je tomu u všech ostatních klubů,“ tvrdí Kania.

Na kvalitu hracích ploch si v týdnu stěžovala Slavia v Jablonci po čtvrtfinále domácího poháru. „Terén byl samozřejmě pro oba stejný, ale bylo to šílený,“ kritizoval kapitán sešívaných Tomáš Vlček. Po vypadnutí z MOL Cupu si na hřiště stěžoval i kouč Hradce Králové David Horejš.

Ještě předtím pak šéf Slavie Jaroslav Tvrdík na sociální síti X reagoval na výzvu, aby se Ligová fotbalová asociace (LFA) kvalitou trávníků zabývala více. „Ligový výbor LFA se na svém včerejším jednání tímto tématem rozsáhle zabýval. Výkonný ředitel LFA dostal za úkol zásadní zpřísnění licenčních podmínek u kvality hracích ploch, vytvoření systému sankcí i zavedení systémových i namátkových kontrol u topení (i svícení). Je to pro nás velké téma a budeme se k němu vracet. Souzníme s fanouškovskou a diváckou nespokojeností,“ napsal Tvrdík.