Článek
Zklamání těžko vstřebával, jasná věc. Zatímco Sýkoru stihla Slavia na letadlo do Číny v akci last minutě posadit, on takové štěstí neměl. Musel zůstat ve Zlíně, s nímž sice získal MOL Cup a přímý postup do Evropské ligy, ke svým statistikám z podzimu se ovšem nepřiblížil.
„Neuskutečněný přestup se na mě asi projevil. Nešlo jen o Slavii, nabídek bylo víc. Byl jsem poprvé v takové situaci, různí agenti mi volali a motali mi hlavu. Nebyl jsem připravený," vzpomíná Vukadin Vukadinovič na zimní mumraj.
Všechno zlé může být pro něco dobré. „Na druhou stranu jsem rád, že jsem si takovou zkušeností prošel. Teď už jsem někde jinde a všechno nakonec dopadlo nejlépe, jak mohlo. Ze Zlína jsem se chtěl posunout dál," líčí šestadvacetiletý srbský fotbalista.
Ze spoluhráčů se stali rivalové
Původně měl na Letnou přijít v páru s Jakubem Jugasem. Stopera Zlína však Spartě vyfoukla rychlejší Slavia. Chlapci tak proti sobě nastoupí jako největší rivalové.
„Říkal, že mi zavolá a půjdeme na kafe. Jsem cizinec, ale působím tady již déle. takže jsem rivalitu pražských S dobře poznal. Slavia už v létě nebyla ve hře tak konkrétně jako v zimě. Teď jsem každopádně ve Spartě, za ni chci podávat co nejlepší výkony," ujišťuje Vukadinovič.
Na Letné se zjevil současně s novým italským koučem Andreou Stramaccionim. „Jeho úvodní trénink byl něco jiného, než jsem byl zvyklý od českých trenérů. Dělali jsme hodně věcí s míčem, plno presinku. Bylo pozitivní, že jsme nezačali běháním, jak jsem byl zvyklý," usmívá se.
Vukadinovič ještě ve Zlíně zažádal o české občanství. „Věc pokračuje dál. Sparta mi pomůže, když bude potřeba, ale nevím, jak je to daleko. Záležet pak bude na mojí formě, jestli o mě trenér české reprezentace bude stát," vzkazuje Karlu Jarolímovi.
