Nepochopitelný zkrat Chorého, soupeři dal pěstí do rozkroku. Nepřejdeme to jen tak, řekl Trpišovský

„Pořádně jsem to neviděl (zákrok Chorého - pozn.red.), jen v té první fázi a jednu opakovačku, ze které nebylo vidět, co se přesně stalo. Pak se k tomu vrátím, takto se to jevilo, že tam byl nějaký souboj. Jestli je verdikt takový, jaký je, tak se něco muselo stát,“ pověděl o inkriminované situaci ze závěru utkání trenér sešívaných Jindřich Trpišovský.

Při otázce na to, jak budou interně řešit úder pěstí do rozkroku, odpověděl. „Upřímně toto jsme snad ještě neřešili. První to musíme fakt vidět a potom bude čas na soud, určitě to nepřejdeme jen tak,“ přesvědčoval Trpišovský.

Útočník sešívaných se po zápase kál prostřednictvím sociálních sítí. „Chci se omluvit Milanu Hečovi. Byl to ode mě naprostý zkrat… Byla to obrovský chyba, která mě opravdu mrzí,“ stojí v prohlášení.

Jisté se zdá být, že o Chorého pro následující týdny sešívaní přijdou kvůli dodatečnému disciplinárnímu trestu.

„Musíme si v tom případě poradit z vlastních zdrojů. Po nějakém hráči se ohlížíme nehledě na tuto červenou kartu, jde i o zranění a čekají nás tři reprezentační srazy, teď se to zintenzivní. Moc hráčů není, ale musíme si s tím poradit,“ pověděl kouč Pražanů.

Jeho svěřenci se na Slovácku trápili. Přes tuhou defenzivu domácího souboru se těžko dostávali do šancí, v první půli nevystřelili ani jednou na bránu.

Oživení vnesla až dvojí střídání, kdy kouč Trpišovský místo Zmrzlého se Sadílkem poslal do hry Schranze a Mosese. A slovenský útočník po Kušejově centru otevřel v 70. minutě skóre gólem hlavou.

„Moc nevím, co říct o zápase, kromě emocí žádnou kvalitu neměl. V první půli není co hodnotit, ve druhé jsme se zlepšili a byli nebezpečnější. Celkově jsme šťastní, že máme tři body z horké půdy, a že Jindra chytil penaltu, ale fotbalu tam bylo poskrovnu,“ pravil Trpišovský.

Plný bodový zisk Slavii zachránil v závěru brankář Staněk, který jako první vyzrál na penaltového mága Daníčka. „V hlavě už jsem si to přehrál asi stokrát, ale musím se dívat do budoucna. Staněk mě jednoduše vychytal, počkal si na mě a já to neuklidil dobře. Udělal jsem v dané vteřině špatné rozhodnutí. Je to škoda, protože jsme si bod zasloužili,“ přemítal Daníček.

Vypuknout tak mohla slavistická euforie, výhra v Uherském Hradišti měla punc výjimečnosti pro trenéra Trpišovského. Osamostatnil se totiž v čele historické tabulky trenérů české a československé ligy v počtu výher, na Slovácku oslavil 227. vítězství kariéry.

„V emocích jsem na to zapomněl. Když jsem byl na cestě sem, jelo mi to hlavou. Vzpomínal jsem na trenéry, kteří mi něco dali a na které jsem chodil. Můj sen byl dostat se aspoň k jednomu zápasu v lize, nakonec je z toho tato meta. Jsem na ni fakt hrdý a zacloumalo to se mnou. Musím poděkovat lidem, kteří mě k tomu dopomohli, ať už ve Slavii, v Liberci nebo v Měcholupech. Stálo za tím hodně úsilí,“ dodal Trpišovský.