Smutek v Ďolíčku. Zemřel Pavel Chaloupka, nejlepší střelec jediných mistrů

Centr, náběh, gól. A znova. A znova. Deset sezon se v Ďolíčku chodilo na góly Pavla Chaloupky. Jedna z nich ale vyčnívá. V ročníku 1982/83 zavěsil hned sedmnáctkrát, z toho jedenáct zásahů bylo hlavou. Nikdo jich tehdy nedal v lize víc, a tak se postrach obran stal králem střelců jediného mistrovského týmu, který v Ďolíčku už 42 let připomínají. V případě Pavla Chaloupky je to od 23. května in memoriam. Útočník po zdravotních komplikacích zemřel v chomutovské nemocnici. Na začátku května mu bylo 66 let.

Co na srdci, to na jazyku. Žádné vytáčky, žádné plané řeči. Na ně si Chaloupka nehrál. Byl to rovný chlap, věci podal tak, jak doopravdy byly. Mnohokrát se mu tato jeho vlastnost nevyplatila, nabil si nos. Zůstal ale dál stejný.

Přesně takový byl i na hřišti. Nesmlouvaný, správně drzý. Ze souboje nikdy neuhnul, šel klidně hlavou proti kopačce. Byť na tento styl zdravotně doplatil - prodělal čtyři operace kolena, několik zlomenin nosu, frakturu lícní kosti, zlomeninu kotníku.

Zdravotní problémy však připisoval nejvíc drsným tréninkovým metodám legendárního kouče Klokanů Tomáše Pospíchala. „Zhuntovaly mi tělo i zdraví. To nešlo vydržet ani zamlada. Nastřádalo se to. Nesmyslně jsme dřeli s činkami, které trenér nechal vyrobit v ČKD. Po jednom tréninku jsme je naházeli do Botiče, ale nijak jsme si nepomohli. Druhý den nechal Pospíchal udělat nové a dřeli jsme dál. Ale pravdou také je, že jsme pod ním získali mistrovský titul,“ vyprávěl před třemi lety v podcastu Kopačky na hřebíku na serveru Sport.cz.

Spoustu gólů nejen z mistrovské sezony dal hlavou, přestože nebyl žádný habán. Jeho orientace ve vápně byla mimořádná. „Nejsem nijak vysoký hráč. Je to o tréninku, chtít se do vápna dostat a najít si to místo. To se mi dařilo, výběr místa jsem měl. Ze zadních pozic se útočí líp. Hlavně tam byli hráči, kteří to uměli nacentrovat,“ vzpomínal v rozhovoru pro historický web zelenobílého klubu kenguru.cz.

U Botiče patřil mezi klíčové muže celku, který odehrál spoustu velkých bitev v evropských pohárech. Chaloupka a spol. stáli například proti Ajaxu, Valencii, Ipswichi Town, Rapidu Vídeň, 1. FC Köln, Saint- Étienne, Dundee United, Anderlechtu Brusel. V sezoně 1982/1983 Klokani postoupili až do semifinále Pohár UEFA. Nasměroval je tam Chaloupka, který gólem hlavou rozhodl čtvrtfinálovou odvetu s Dundee United.

V Ďolíčku vydržel Chaloupka celkem deset sezon. Opustil ho až v roce 1989 s ligovou bilancí 219 utkání a 77 gólů. Celkem má v lize ještě o jeden víc (za Teplice). 36 let byl i posledním střelcem vršovického klubu v evropských pohárech (v roce 1987) proti belgickému Beverenu, než se jeho nástupcem stal Jan Matoušek.

Dlouho byl i v kádru reprezentace, za kterou vstřelil dvě branky. Jednu z nich trefil před 80 tisíci diváky v Miláně proti tehdy čerstvým mistrům světa z Itálie. Jeho jedinou velkou reprezentační akcí ale bylo nepovedené MS 1982.

Chaloupka si zahrál i v Německu, konkrétně ve Fortuně Düsseldorf. Na trávníku proti němu stála zajímavá jména. Například ho bránil Jürgen Klopp, tehdejší opora druholigového Mainzu. „On byl dřevák, někdy až fotbalově trapný. Mydlil to jako kráva, noha nenoha. Teď je z něj jeden z nejuznávanějších koučů ve světě. Hrozně mu fandím,“ povídal Chaloupka ve zmíněném podcastu.

I po kariéře jezdil k Botiči, na tribuně byl zábavným společníkem. Byl vítaným hostem na vzpomínkových akcích, i při předloňském setkání mistrů. Zároveň ho ale trápily zdravotní problémy. Při fotbálku s kamarády měl srdeční příhodu, na operace musel i s kyčlemi. Před týdnem skončil na nemocničním lůžku, odkud přišla definitivní smutná zpráva.