Článek
V přípravném duelu s Ruskem jste dostal pořádnou ránu do kolene. Jaký je jeho aktuální stav?
Myslím, že to bude v pořádku. V první chvíli jsem se leknul, protože mě v něm píchlo, ale mělo by být v pořádku a k dispozici budu už na nedělní zápas s Koreou. Samozřejmě je otázkou dohody s trenérem, jestli mi nějak v tréninku uleví a jestli mě postaví.
Vyhráli jste oba přípravné duely s Maltou i Ruskem, co to pro vás znamená?
Určitě to je povzbudivé. Hlavně ten druhý duel se silným Ruskem, který se pro nás nevyvíjel dobře. Dobře, že jsme ho dokázali otočit a vyhrát. V utkání s Maltou bylo důležité, že nám tam napadaly góly a trefili se všichni útočníci.
Soupeři na šampionátu Španělé, Chorvaté a Turci budou kvalitativně mnohem výš, než Malta a Jižní Korea (zápas začne v neděli v 15.10). Co vám z tohoto pohledu duely s relativně slabými soupeři dají?
Oni nejsou až tak slabí, ale v této fázi jsou takové zápasy a zejména výhry důležité pro sebevědomí a vyzkoušení herních variant.
Korejci jsou hodně běhaví. Bude to dobrá příprava na Španěly?
Nikdy jsem proti asijskému mužstvu nehrál, takže nemám srovnání. V dorostu Sparty jsem měl ale vietnamského spoluhráče a ten byl hodně běhavý, lítal po celém hřišti a pořád měl dost sil. Asijští fotbalisté jsou takové motorové myši.
S Koreou to bude poslední zápas před odletem do Francie. Nebudete se podvědomě šetřit z obavy ze zranění, nebo třeba že už budete hlavou na šampionátu?
Myslím si, že nic takového nenastane. Každý se bude snažit trenérovi ukázat, aby se dostal do základní sestavy.
Tréninkové dávky v Rakousku prý byly hodně náročné, bolí vás nohy?
Trénovali jsme dvoufázově, ale to je v pořádku. Nohy už nebolí.
V přípravě jste si vyzkoušel spolupráci se všemi třemi nominovanými útočníky - Lafatou, Škodou a Necidem. Musí se nějak speciálně měnit způsob přihrávek a centrů?
David Lafata už si mě vycvičil, jak to chce, že přihrávky i centry musejí lítat do vápna a on si míč najde. Totéž praktikuji i u Necida se Škodou.
Jak byste charakterizoval český tým?
Naše největší síla by měla být v soudržnosti a dobré partě. To je nejsilnější stránka českých týmů.
Co pro mužstvo znamená přítomnost Tomáše Rosického?
To vidí všichni. Je to nadstavbový hráč, pro tým hodně důležitý. Věřme, že mu vydrží zdraví.
A Jaroslav Plašil, který může v neděli odehrát stý zápas za národní mužstvo?
Především klobouk dolů, že takového počtu utkání za reprezentaci dosáhl. Je to zkušený hráč s výbornou rozehrávkou. Pro mužstvo je velmi důležité mít v mužstvu zkušené borce, jako je Rosický, Plašil, Čech nebo Sivok.
V dosavadních přípravných zápasech jste patřil ke klíčovým hráčům. Mrzelo by vás, kdybyste se trenéru Vrbovi nevešel do základní sestavy proti Španělsku?
Upřednostňují tým, to znamená to, co je pro něj nejlepší. Jsem rád, že v přípravných duelech proti Maltě a Rusku jsem přispěl k úspěchu dvěma gólovými asistencemi. Sám jsem ale také gólové šance spálil, měl jsem některé situace vyřešit líp. Branku jsem dát mohl a měl. Kdo bude v základu, je věcí trenéra.
Vyhovovalo vám, že se víc hrálo po vaší levé straně?
Nějaký speciální záměr v tom nebyl. Někdy to tak ze hry vyplyne. Hraje se víc po vaší straně, což je super. Znám to třeba ze Sparty. Jindy jde zase víc míčů po té pravé.
Říkáte, že je pro vás rozhodující týmový úspěch. Ale šampionát vás může posunout k zahraničnímu angažmá. Myslíte i na tohle?
Za tím týmovým úspěchem si stojím. Ale my, kteří hrajeme v Česku, samozřejmě tu možnost, že se můžeme ukázat a získat zajímavé zahraniční angažmá, v hlavě máme. Nikdy to ale není tak, že bych se chtěl ukázat sám na úkor mužstva. Tak to nefunguje. Když hraje dobře celý tým, vylezou z toho jedinci. To je ta správná cesta.
Přichází podle vás čas, kdy byste mohl ze Sparty odejít do zahraničí. Je šampionát tou pravou chvílí?
Určitě bych si chtěl zkusit nějakou zahraniční soutěž a posunout se fotbalově i v životě dál. Není to ale jen o mně. Když přijde nějaká nabídka, která se mi bude líbit, a kluby se dohodnou, rád ji využiju. Není to ale tak, že když zajímavá nabídka nepřijde, budu se někam tlačit. Se Spartou hrajeme každý rok evropské poháry, máme dobré mužstvo a já jsem rád jeho součástí. Vysloveně vyvolenou ligu nemám. Budu se rozhodovat podle toho, jaká nabídka bude.
Do zahraničí odcházejí stále mladší hráči mezi devatenácti až čtyřiadvaceti roky. Z vašeho ročníku 1992 odešli kamarádi Jiří Skalák a Pavel Kadeřábek. Neříkáte si, že váš čas je tady?
Neberu to tak, že buď přestoupím teď, nebo už nikdy. Do zahraničí odešli i starší hráči a prosadili se. Takový tlak na sebe nevytvářím. A určitě si nemyslím na to, co bude po šampionátu. Snažím se maximálně připravit na turnaj. Bude první velký, na kterém budu. Hlavně si chci užívat zápasy, atmosféru a podávat co nejlepší výkony.
Všiml jste si na těch dvou, že udělali v zahraničí pokrok?
Určitě je to posunulo dál ve fotbale, ale i v životě. Třeba Pavel mluví perfektně německy a Jirka, který je v Anglii od zimy, dobře zvládá angličtinu.
Učíte se nějaký jazyk?
Chodil jsem na angličtinu, ale na jaře jsem přestal. Měli jsme nabitý program, volna bylo málo, potřeboval jsem si spíš odpočinout než se biflovat. Ale určitě to není o tom, že bych neřekl ani slovo. Jsem upovídaný a říkám si, že je lepší mluvit, i když třeba blbě, než mlčet.
Prvním soupeřem českého týmu na šampionátu budou Španělé. Z nabitého sparťanského jara víte, jak se náročný program umí podepsat na výkonech. Několik španělských reprezentantů hrálo finále Ligy mistrů. Může se to na nich projevit?
Nějaké volno dostali. Určitě se dobře připraví. Zejména hráči Atlétika Madrid budou chtít udělat úspěch, když jim nevyšlo finále.
Španělé obhajují titul. Mohou český tým podcenit?
To si netroufnu tvrdit, ale ty první zápasy na těchto turnajích bývají ošemetné. Určitě je lepší, že s nimi začínáme, než abychom s nimi hráli, až se rozehrají.
