Článek
Dlouho po zápase to vypadalo, že jste v Konferenční lize skončili. Jenže v Aténách domácí AEK Atény v patnácté minutě nastavení z penalty daly Craiově vítězný gól (3:2) a najednou bylo všechno jinak. Dozvěděli jste se to ještě na hřišti, když jste dostávali za nezdar s Lechem od fanoušků čočku. Jaké pocity jste v té chvíli prožívali?
Nevěděli jsme, co se děje, najednou se v kotli začali radovat a my zjistili, že jdeme dál. Bylo to nečekané. Dostavila se obrovská euforie. Jsme strašně rádi, že jsme postoupili.
Zleva Jan Král z Olomouce a brankář Jan Koutný z Olomouce.
Ukázalo se, že rozhodují maličkosti. Ať už zlikvidovaná penalta, nebo jeden vstřelený gól. Co k tomu řeknete?
Určitě, že nás mrzí prohra. Ta dnešní nás však nemusí bolet. Gól Honzy Krále a mnou chycená penalta tomu pomohly. Jsme strašně šťastní, že jsme to urvali. Hrát v pohárové Evropě je snem každého hráče a zůstat v ní i na jaře tuplem.
Penalty jste kryl vlastně dvě. V prvním případě ale váš skvělý zákrok k ničemu nebyl, neboť se pokutový kop opakoval. To vás muselo dost naštvat?
Samozřejmě. Nejprve jsem si myslel, že jsem vystartoval z brankové čáry dříve já. O přestávce jsem pak zjistil, že to bylo jinak. S tím ovšem nic nenaděláte. Kluci to chtěli dobíhat, ale kdyby tam nešli, mohl dát Lech z dorážky gól, takže se jim to nedá vytknout.
Měl jste střelce Poznaně tak dobře načtené?
Měl jsem je nastudované. Pracovali jsme na tom s trenérem gólmanů, který mi radil. Věřil jsem si proto na ně a dvě ze tří se mi povedly krýt. Zkrátka zabralo to.
U prvního gólu, který přišel ze hry, a před kterým jste reklamovali faul na vašeho kapitána Breiteho, se naopak z tribuny zdálo, že jste nebyl moc koncentrovaný?
Volal jsem na sudího, že Radim tam leží, že dostal ránu do hlavy. Když na to nereagoval, už jsem se stoprocentně soustředil. Byl jsem ovšem dost vysoko vzhledem k úhlu a postavení hráče, co dal pak ten gól. Trefil to prostě. Já tu situaci ještě na videu neviděl, tak nevím. Možná jsem mohl být maličko níž. Těžko teď říct.
Rozhodčí Patrik Kolarič s hráči Olomouce, na zemi otřesený Radim Breite z Olomouce.
V posledních zápasech jste inkasoval hodně gólů, na některých jste si i částečně podepsal. nedostalo vás to jako mladého gólmana pod tlak?
Vyhodnotili jsme si to s trenérem brankářů. Řekli jsme si kde a jaké chyby byly a posunuli to dál. Věděli jsme, že se musím soustředit na další utkání, abych se mohl dál zlepšovat.
Podle dat jste přes všechno špatné v české lize byl na podzim nejlepším brankářem. Chytil jste nejvíce šancí. Co na to říkáte?
Statistiky nějak nesleduji. Těší mě ale, že až na těch pár posledních zápasů se nám podzim povedl, že na jaře máme o co hrát. V Konferenční lize nás čeká buď švýcarské Lausanne nebo londýnský Crystal Palace a já bych si přál Angličany. Byl by to stoprocentně velký zážitek. Ať už to ale dopadne jakkoliv, porveme se s každým soupeřem. V lize sice trochu ztrácíme, ale pořád si myslím, že jsme schopni se dotáhnout do top pozic.
