Nádherné góly, pátý triumf pro trenéra! Aston Villa ovládla Evropskou ligu

Kromě druhé minuty, kdy brankář Freiburgu Noah Atubolu vyškrábl štiplavý pokus Rogerse, úvodní půlhodinka příliš fotbalové krásy nenabídla. Oba mančafty se víceméně jen oťukávaly, nic na tom nezměnil ani skákavý pokus Johana Manzambiho z Freiburgu, který rutinně kryl Emiliano Martínez.

Pak už ale argentinský hrdina posledního MS v Kataru neměl moc do čeho píchnout. A spíš zdáli pozoroval úchvatné dělovky svých parťáků.

Pět minut před pauzou se do toho opřel Tielemans. Aston Villa si v přípravách na duel o trofej evidentně dávala záležet na standardkách. Po nakrátko rozehraném rohu Rogers podseknutým centrem na opačnou stranu vápna oslovil belgického středopolaře, ten do balonu práskl nártem. Fenomenálně. Ostrý přízemní pokus zapadl za bezmocného Atabolua.

Do pauzy lovil gólman Freiburgu míč ze sítě ještě jednou. A znovu s inkasovaným gólem nemohl nic dělat. Maximálně plachtit vzduchem a zatleskat. Buendía se po přiklepnutí od kapitána Johna McGinna rozhodl pro obstřel levačkou, který zapadl přesně pod víko.

Druhý nádherný zásah už německý celek zlomil. Sen o první velké trofeji v historii klubu se de facto rozplynul.

Aston Villa si v Besiktas Parku užívala fotbal, třináct minut po přestávce přidala pojistku. Aktivní Buendía zakouzlil na levém křídle, koloběžkou obelstil Lukase Kublera a přihrál do malého vápna, kam skluzem přisvištěl Rogers a znovu rozjásal přítomné fanoušky anglického mančaftu.

A že Buendía později ještě zahodil tutovku, když po kolmici Tielemanse sám před Atuboluem trefil jen boční síť?

To už bylo úplně fuk.

Aston Villa si došla pro druhou velkou evropskou trofej v historii. V roce 1982 ovládla Pohár mistrů evropských zemí, tedy předchůdce Ligy mistrů. Pak zvítězila i v superpoháru, od té doby na jakýkoliv opravdu prestižní titul čekala.

Na trofeji pro vítěze Evropské ligy za rok 2026 už je ale vyryto její jméno.

Obří euforie, zajisté. Ale pro trenéra Emeryho, který soutěž vyhrál už třikrát se Sevillou (2014, 2015, 2016) a jednou s Villarealem (2021) dobře známá.