Článek
„Přiletěli jsme s dvoudenním předstihem, což na aklimatizaci postačí," je si jistý Jan Bořil, že ani jeho, ani spoluhráče změna časového pásma nerozhodí.
„Zůstaneme prostě v pražském biorytmu, všechno budeme dělat, jako bychom byli doma. Jíst, spát, trénovat, takže o problém nepůjde," tvrdil po leteckém přesunu z ruzyňského letiště do Kazachstánu trvajícím pět a půl hodiny.
„Časový posun jsme zohlednili v našem programu od první chvíle, co jsme přistáli. Řídíme se prostě dál pražským časem, takže třeba snídaně se bude ve středu podávat v době, když už se v Astaně obědvá, a na oběd jdeme, když tady všichni večeří," nabádal trenér Šilhavý své svěřence, aby si hodinky nepřeřizovali, a čas v mobilech neměnili.
Během zápasu teploty pod bodem mrazu
Obavy z panujícího zimy, kterou do ulic Astany žene vítr z okolních stepí, pak rozptýlili domácí pořadatelé hned po příletu slávistické výpravy. Ve čtvrtek v 21 hodin místního času, kdy se zápas hraje a rtuť teploměru klesne podle předpovědí až pod bod mrazu, bude střecha nad Astana Arenou zatažená.
„Hrál jsem tady pod zataženou střechou dvakrát a pokaždé to byla paráda. Hala je totiž nádherná, stejně jako město," referoval spoluhráčům Tomáš Necid, který do kazašského hlavního města zavítal v dobách řeckého angažmá s PAOK Soluň a před třemi lety s českou reprezentaci.
„Oba zápasy jsme tady vyhráli, za nároďák jsem dokonce dával gól," vzpomněl na kvalifikační partii o postup na EURO 2016, v níže český celek zvítězil 4:2.
„Teď nebo důležité, zda se trefím zase já nebo někdo ze spoluhráčů, podstatné bude, abychom vyhráli. Tři body by byly hodně důležité a v dalším průběhu Evropské ligy by nám pomohly," netajil Necid cestou z letiště Nursultana Nazarbajeva do moderního kazašského hlavního města.
