Finalista ve vatě? Kdepak! Sparta jen oživuje chudší hokejovou sestru zazobané fotbalové Ligy mistrů

Projekt se rozjíždí na druhý pokus a s fotbalovou Champions League se dá těžko srovnávat. Žádné lukrativní zisky hokejové sparťany nezdobí...

Fotbal: Liga mistrů je nástupcem Poháru mistrů evropských zemí (PMEZ), který byl založen v roce 1955. Nultý ročník inovované soutěže proběhl v sezóně 1991/92, od té doby běží nepřetržitě a především výdělky pro účastníky neustále expanduje.

Hokej: Hokejová Liga mistrů se poprvé konala v sezóně 2008/09, tehdy ji pořádala Mezinárodní hokejová federace IIHF. Zůstalo ale jen u jednoho roku, na další už z finančních důvodů nedošlo. Od ročníku 2014/15 je Liga mistrů zpět, zásadní změnou je však fakt, že ji zorganizovalo 26 zakládajících klubů. Soutěž pořádá akciová společnost Champions Hockey League, jejíž majiteli jsou takřka ze dvou třetin právě zakládající kluby. Zbylý podíl vlastní šest členských hokejových lig a IIHF.

Fotbal: Nasazení do soutěže se určuje podle národního žebříčku koeficientů, který se sestavuje podle výsledků v pohárech z pěti posledních sezón. Skupinové fáze se účastní 32 klubů, celkem do soutěže zasáhne 76 nebo 77 týmů. Nejsilnější země mají garantován přímý postup svých zástupců, ostatní se snaží do hlavní soutěže probít přes čtyři předkola. I nejposlednější země žebříčku tak má teoretickou možnost, aby se její mistr do skupinové fáze prokousal. Dva nejlepší z každé skupiny postupují do vyřazovací části, třetí týmy ze skupin ještě „přestupují" do Evropské ligy.

České kluby se díky vydařeným sezónám přiblížily přímému postupu, nejmocnější země si však vymohly reformu, která může českou radost zhatit.

Hokej: S výjimkou Kontinentální ligy, jejíž týmy se zatím vedení Ligy mistrů snaží marně do projektu nalákat, se soutěže v tomto ročníku zúčastnilo 48 mužstev ze 13 evropských zemí. Českou republiku zastupovalo sedm (i se Znojmem hrajícím EBEL) mančaftů, větším počtem se mohli chlubit jen Finové a Švédové. Z každé ze šestnácti základních skupin postoupily dva nejlepší celky do vyřazovací části.

Od nadcházející sezóny ale dojde k radikálním úpravám. Počet účastníků se sníží o třetinu na 32, zakládající členové (v ČR jde o Spartu, Pardubice, Liberec a Vítkovice) už nebudou mít jistotu startu. Nově se tak do Ligy mistrů bude možné dostat jen sportovní cestou, jež má jasně daná pravidla.

Každá země může mít maximálně pět zástupců (Češi vyšlou v roce 2017 čtyři). Do Ligy mistrů se bude moci klub probojovat jen jako její vítěz, šampión národní soutěže, vítěz nebo druhý tým základní části domácí ligy, finalista play off a případně jako semifinalista play off s lepším postavením po základní části. V praxi to bude fungovat tak, že počet bodů získaných týmy z jedné země v Lize mistrů bude nástrojem k určení počtu míst pro danou zemi v další sezóně. Sparťanská jízda do finále tak v budoucích sezónách nahrává i ostatním českým klubům.

Fotbal: V aktuální sezóně rozdělí UEFA mezi zúčastněné kluby pohádkovou částku celkem 1,3 miliardy eur. Vítěz finále má vypsánu prémii 15,5 miliónu eur, peníze však sbírá od začátku soutěže. Třeba za účast ve skupině má každý klub garantováno 12,7 miliónu eur, za každou výhru v ní 1,5 miliónu a za každou remízu 500 000 eur. Ohodnocen je také každý další postup ve vyřazovací části, nezanedbatelný je také podíl z prodeje televizních práv. Pro české kluby tedy jde o vysněnou metu. Už jen postup do 4. předkola, jemuž se říká play off, přináší zisk minimálně 145 miliónů korun (na podzim je shrábla Plzeň). Postup do hlavní soutěže pak tučných 380 miliónů korun.

Hokej: Srovnání s fotbalem? Absolutně nemožné. Hokejová sestra za tou fotbalovou několikasetnásobně pokulhává. Za účast v základní skupině Sparta obdržela 540 tisíc korun, svým tažením v play off pak celkově získala 1,97 miliónu korun. Pakliže ve finále zdolá švédskou Frölundu, přistane jí na účtu dalších 1,9 miliónu. V případě prohry 810 tisíc korun. Kdyby se Pražané nedostali do semifinále, letošní ročník Ligy mistrů by pro ně skončil ve ztrátě.

Fotbal: Největší úspěch zaznamenala Sparta, která v nultém ročníku 1991/92 obsadila druhé místo v semifinálové skupině (3.-4. místo celkově). Skupinovou fázi si pak zahrála sedmkrát, třikrát postoupila do osmifinálové skupiny respektive osmifinále. Dvakrát se hlavní soutěže zúčastnila Plzeň, jednou Slavia.

Hokej: Zatímco v předcházejících dvou sezónách bylo českým maximem osmifinále play off, nyní došlo k pokroku. Vítkovice vyřadil až ve čtvrtfinále švýcarský Fribourg, Sparta smetla z cesty několik špičkových klubů z Finska, Švýcarska či Švédska a v únoru si to rozdá s obhájcem titulu, švédskou Frölundou, o celkové vítězství.

Fotbal: Poslední dokončený ročník 2015/16 navštívilo celkem 5 114 427 diváků, což je průměr 40 915 na zápas. Rekordní je utkání Barcelona - Paris St. Germain, v roce 1995 je na starém Camp Nou ještě před snížením kapacity sledovalo 115 000 fanoušků!

Hokej: Ukazuje se, že soutěž je stále v plenkách a fanoušci se na ni ještě nenaučili chodit (čest výjimkám jako jsou švýcarský Bern, německý Mnichov či Düsseldorf nebo polský Krakov). Třeba na semifinálový zápas se Spartou nedorazilo do Växjö ani patnáct set lidí. Frölundu zase v boji o finále přišly podpořit čtyři tisícovky diváků.

Ani Sparta na tom dlouhou dobu nebyla ideálně, ovšem s každým dalším postupem v play off divácký zájem rostl. Na čtvrtfinále s Bernem přes šest tisíc, v úterý proti Växjö dvakrát tolik. I proto zástupci Pražanů usilovali, aby finále mohli hrát doma v O2 areně, která by mohla být vyprodaná, a ne v Göteborgu. Švédové ale na takový návrh nechtěli přistoupit, a tak domácí prostředí bude náležet Frölundě, jelikož za celý průběh Ligy mistrů nastřádala víc bodů.