Článek
Středopolař pražské Slavie má jinak za to, že se na premiérovém reprezentačním srazu španělského kouče Santiho Denii udělal kus práce. A také hovořil o vražedném programu v podobě čtyř utkání proti top týmům za jedenáct dní…
Co si odnáší nároďák z celého srazu?
Že jsme čelili obrovské kvalitě. Myslím, že v každém utkání jsme měli nějaké dobré pasáže. I tentokrát, před prvním inkasovaným gólem, jsme některé situace nevyřešili. Bohužel. V kabině jsme se shodli, že Angličané byli ještě lepší než Španělé. I já to tak cítil. Fungovali jako tým, vědí o sobě. Šlo to vidět.
Jak vidíte sraz vy osobně?
Je vidět, že se snažíme o něco nového. Fotbal je jiný, než jsme hráli. Snažíme se kombinovat, místy se nám to i daří. Ale jsou tam chyby, což je v téhle fázi normální. Hodně jsme střídali sestavu, zvykáme si. Na součinnosti, jak fungovat spolu. Občas nám chybělo být o něco nebezpečnější dopředu, ale doufám a vím, že to přijde.
Vlastní branku Vladimíra Coufala jste měl přímo před očima…
Viděli jsme, že soupeř (Eberechi Eze) brzdil a už zadní tyč nezavíral. Cuf to asi cítil, viděl jinak. Běžel s tím hráčem do vápna… Člověk se musí rozhodnout v setině sekundy, jestli to odkopne, nebo nechá projít malým vápnem. Rozhodně mu to nevyčítáme a poučíme se.
Zkušeností jste celkově nasbírali pořádný ranec, že?
Přesně tak. Takovéto reprezentační zápasy jsou největší zkušeností pro každého z nás. Bylo to náročné. Ale myslím, že tu něco tvoříme. Atmosféra v týmu byla pozitivní, výsledkům navzdory.
Hrála ve Wembley roli i únava? Program byl smrtící, čtyři utkání proti top týmům.
Je to extrém. U nás se vyskytlo hodně zranění, objevila se i v jiných zápasech, v dalších týmech. No, nevím… Čas ukáže, jestli bylo logické dva reprezentační srazy takhle spojit.
