Článek
Karel Jarolím bezprostředně po utkání.
Tomáš Vaclík hodnotí remízu s Norskem.
Theodor Gebre Selassie po zápase s Nory.
Šlo u penaltové situace udělat něco jinak?
Protihráč si míč navedl do středu, chtěl jsem udělat skluz, abych mu zablokoval střelu. Jenže on si to seknul, nechal jsem tam nohu. Udělal to prostě chytře, přepadl přes ni.
Následně jste chyboval v rozehrávce a dva domácí fotbalisté pelášili sami na Vaclíka...
Nora jsem neviděl. Měl jsem přihrát z jedné Vaclošovi zpátky, o soupeři jsem vůbec nevěděl. Zaplaťpánbůh, že to vyřešil takhle a Tomáš šanci chytil.
Zřejmě jste se už smiřoval s gólem...
Člověk se v takovém momentu snaží vrátit do pozice a modlí se, aby to soupeř nedal. Bohužel i takové věci se ve fotbale dějí, teď se přihodila mně. Musím poděkovat Vaclošovi. Nevím, co Nor vymýšlel. Kdyby přihrál, byl to jistý gól. Asi chtěl být egoista, dát to sám. Doplatil na to.
Co se přihodilo, že po solidní první půli nastal po přestávce obrovský útlum?
První jsme zvládli výborně. Hráli jsme to, co jsme chtěli, měli jsme tři šance, dali gól. Ale pak nevím, co se s námi stalo. Úplně jsme přestali hrát, vyklidili střed pole, dostávali se pod obrovský tlak. Musíme být nakonec za remízu rádi.
Jaký byl zásadní důvod herního obratu?
Neměli jsme odražené míče, přestali jsme kombinovat. Každou druhou přihrávku jsme zkazili, tím pádem jsme se dostali pod tlak. Pak už bylo těžké se do zápasu zase dostat.
Proč to nešlo znovu nastartovat?
Domácí prostřídali, noví hráči to oživili, narostla jim křídla. My už nebyli tak kompaktní, nestíhali jsme zachytávat náběhy. Druhou půli jsme zkrátka vůbec nechytli.
Kdo to měl z českého týmu v této chvíli zvednout, vyhecovat?
Všichni. Fotbal je týmový sport a je jedno, kdo dává góly. Záleží na týmu. My jsme měli šanci to zvládnout, ale během dvou minut se to otočilo a my přestali hrát. Norové se prosazovali ze stran, byli nepříjemní.
